Komentáře vyjadřují názory čtenářů. Provozovatel webu si vyhrazuje právo smazat nevhodné, závadné či reklamní příspěvky.
Funkcenapsal: Vladimír (82.113.106....), 2018-10-17 08:48:47, počet stížností: 1019
V Hessensku severně od Franfurtu leží na vrcholu hory Altkönig opevněné sídlo s podobnou dispozicí jako akropole na Obřím hradu. Vrchol ve výšce 798m.n.m. obkruzuji dva valy o poměrně velké mocnosti - nyní je šířka valů přes 6 m. Zkoušel jsem najít nějaký rozbor, který by posuzoval funkci takových staveb se dvěma a vice valy, ale nic jsem nenašel. Ale určite taková srovnávací studie existuje.Domnívám se, ze význam takových staveb v těchto vysikych polohach byl kultovní z toho důvodu, že jejich stavitelé tím prokazovali velikost svého statusu. Tj. obranná funkce vyplynula z charakteru stavby jako druhotný účel. Je asi dnes už nemožné odvodit význam uzavřených ulic mezi ringvaly, ale tuto dispozici oddělující zdi nebo valu lze nalézt od Göbekli Tepe, přes rondely středního neolitu až po stavby typu jaké vidíme na Obřím hradu nebo Altkönigu.
Účel stavbynapsal: Aristote (94.112.226....), 2017-08-12 04:54:11, počet stížností: 1673
Škoda, že stavba se nachází v 1. zoně NP, tak není přístupné vše. Je zajímavé, že všude uvnitř hradu jsou kameny a to i velké kusy. Invokuje to doměnku, že zde možná se uctíval kult kamene. Kousek poskládané zdi dle mně je novějšího data a není původní.Domnívám se, že tzv. hradby asi byly umyselně postaveny jako zbořené a mněli pouze symbolický význam. Takzvaná "rozebraná zeď", může být taky nedokončenou stavbou. Neumím si představit, že by někdo zrovna z toho místa bral kámen, když všude je jej v okolí dost a na přístupnějších místech. Přikláním se k názoru, že dnešní název "Obří hrad" vznikl jako reakce na rachot, který způsobili zvětráním uvolněné kamenné bloky. Dle jejich velikosti mohli lidé usuzovat, že je mohli metat po lidech obři obávající hrad.
Obří hrad Šumavanapsal: Miroslav Provod (89.24.14....), 2012-10-23 15:53:18, počet stížností: 1819
Obří hrad
Na vysoké šumavské hoře, obtékané dravou říčkou Losenicí, byla ve starší době železné vybudována záhadná stavba, která nebyla dosud zdůvodněna. Jde o táhlý horský hřbet v nadmořské výšce přes 950 m n.m. obehnaný kamenným valem.
Z hlediska poznatků současné vědy nelze uvedenou stavbu vysvětlit, stejně jako velká množství hliněných i kamenných valů, megalitických a sakrálních staveb všeho druhu, budovaných po celé Zemi, jako poutní místa. Společným znakem pro situování těchto staveb byl převážně vodní pramen, nebo meandr vodního toku. V obou případech v souladu s fyzikálním zákonem, molekuly vody třením o horninu vytvářely náboj statické elektřiny, který následně podle čtyř dosud neznámých vlastností statické elektřiny, které popisuji na webových stránkách, zvětšoval energii lidského těla.
Stavbu Obřího hradu na šumavské hoře, stejně jako jiné podobné nezdůvodnitelné objekty, lze chápat jako stavby zdravotní.
Miroslav Provod
http://www.miroslavprovod.com
V Hessensku severně od Franfurtu leží na vrcholu hory Altkönig opevněné sídlo s podobnou dispozicí jako akropole na Obřím hradu. Vrchol ve výšce 798m.n.m. obkruzuji dva valy o poměrně velké mocnosti - nyní je šířka valů přes 6 m. Zkoušel jsem najít nějaký rozbor, který by posuzoval funkci takových staveb se dvěma a vice valy, ale nic jsem nenašel. Ale určite taková srovnávací studie existuje.Domnívám se, ze význam takových staveb v těchto vysikych polohach byl kultovní z toho důvodu, že jejich stavitelé tím prokazovali velikost svého statusu. Tj. obranná funkce vyplynula z charakteru stavby jako druhotný účel. Je asi dnes už nemožné odvodit význam uzavřených ulic mezi ringvaly, ale tuto dispozici oddělující zdi nebo valu lze nalézt od Göbekli Tepe, přes rondely středního neolitu až po stavby typu jaké vidíme na Obřím hradu nebo Altkönigu.
Škoda, že stavba se nachází v 1. zoně NP, tak není přístupné vše. Je zajímavé, že všude uvnitř hradu jsou kameny a to i velké kusy. Invokuje to doměnku, že zde možná se uctíval kult kamene. Kousek poskládané zdi dle mně je novějšího data a není původní.Domnívám se, že tzv. hradby asi byly umyselně postaveny jako zbořené a mněli pouze symbolický význam. Takzvaná "rozebraná zeď", může být taky nedokončenou stavbou. Neumím si představit, že by někdo zrovna z toho místa bral kámen, když všude je jej v okolí dost a na přístupnějších místech. Přikláním se k názoru, že dnešní název "Obří hrad" vznikl jako reakce na rachot, který způsobili zvětráním uvolněné kamenné bloky. Dle jejich velikosti mohli lidé usuzovat, že je mohli metat po lidech obři obávající hrad.
Obří hrad
Na vysoké šumavské hoře, obtékané dravou říčkou Losenicí, byla ve starší době železné vybudována záhadná stavba, která nebyla dosud zdůvodněna. Jde o táhlý horský hřbet v nadmořské výšce přes 950 m n.m. obehnaný kamenným valem.
Z hlediska poznatků současné vědy nelze uvedenou stavbu vysvětlit, stejně jako velká množství hliněných i kamenných valů, megalitických a sakrálních staveb všeho druhu, budovaných po celé Zemi, jako poutní místa. Společným znakem pro situování těchto staveb byl převážně vodní pramen, nebo meandr vodního toku. V obou případech v souladu s fyzikálním zákonem, molekuly vody třením o horninu vytvářely náboj statické elektřiny, který následně podle čtyř dosud neznámých vlastností statické elektřiny, které popisuji na webových stránkách, zvětšoval energii lidského těla.
Stavbu Obřího hradu na šumavské hoře, stejně jako jiné podobné nezdůvodnitelné objekty, lze chápat jako stavby zdravotní.
Miroslav Provod
http://www.miroslavprovod.com