Chvalčov, oppidum Hostýn

Lokalita Hostýn je velmi známým a navštěvovaným místem Moravy. Většina lidí si však Hostýn spojuje spíše s křesťanskými poutěmi a svátky, jejichž tradice je na tomto místě stále živá. Ne všichni ale vědí, že na vrchu Hostýn se dávno před křesťanskou tradicí nacházelo významné pravěké hradiště a později dokonce jedno ze tří moravských keltských oppid, ležící na trase mezi Baltem a Adrií, na tzv. Jantarové stezce.

Poloha. Hradiště – oppidum je situováno na vrchu Hostýn (735 m n.m.), který je součástí Hostýnských vrchů. Hostýn je dominantou okolí a za dobrého počasí je možné ho spatřit i z 80 km vzdáleného oppida Staré Hradisko. Plocha hradiště je oválného půdorysu a rozkládá se mezi dvěma vrcholy a sedlem mezi nimi, na ploše 19,7 ha.

Opevnění. Hradiště je po celém svém obvodu opevněno valem, který je vysoký kolem 4 m. Pouze na nejpřístupnější, jihozápadní straně dosahuje výšky až 8 m. V severovýchodní, nejnepřístupnější části je val téměř neznatelný. Součástí opevnění byl i příkop. Původní vchod do hradiště, tzv. Slavkovská brána, se nachází na jihozápadní straně v podobě klešťovité brány, která je nejmohutnější branou tohoto typu na Moravě. Druhý vchod se mohl nacházet na severovýchodě hradiště.

První opevnění s dřevo-hlinitou konstrukcí bylo vybudováno v pozdní době bronzové lidem kultury lužické a přestavěno lidem kultury slezské. Další výstavba opevnění spadá do doby hlaštatské (platěnická kultura), kdy byla patrně vybudována klešťovitá brána, i když je možné, že byla postavena již při budování nejstaršího opevnění. Opevnění bylo v této době zpevněno dřevěnou a kamenou konstrukcí. Toto opevnění podlehlo požáru a díky nálezu trojbřité skytské šipky by mohla být vyslovena hypotéza o pohybu Skythů v okolí. V pozdní době laténské bylo opevnění pouze navýšeno.

Datace. Hradiště bylo tedy využíváno ve více obdobích. První, nečetné doklady osídlení pocházejí již z paleolitu. Lokalita byla významněji využívána až v mladší době bronzové – lužická fáze kultury lužických popelnicových polí (1300-1000 př.n.l.), v pozdní době bronzové – slezská fáze kultury lužických popelnicových polí (1000-750 př.n.l), ve starší době železné – kultura platěnická (750-560 př.n.l.) a v pozdní době laténské (125-30 př.n.l.).

Funkce. Na rozdíl od oppida Staré Hradisko, oppidum Hostýn nebylo tak intenzivně osídleno a využíváno. Více než centrem moci, kultu, obchodu, výroby a řemesel jako Staré Hradisko, byl Hostýn spíše významným strategickým bodem, jehož úkolem byla ochrana staré dálkové obchodní trasy, zvané jako Jantarová stezka.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Čižmář, M.:
Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 127-129

Čižmářová, J.:
Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 190-193

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 83-85

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 125