Vytisteno z www.archeolog.cz, 2019-10-17
adresa: http://www.archeolog.cz/comments.php?typ=2&id=0&idc=30&complain=1

- tip, kam na výlet

Zpět na tip na výlet

Komentáře čtenářů k tipu na výlet.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů. Provozovatel webu si vyhrazuje právo smazat nevhodné, závadné či reklamní příspěvky.

Článek nerespektuje základní znalost o Moravě a Čechách napsal: Petr kačeník (185.219.167....), 2019-08-11 06:37:32, počet stížností: 41

V článku, který by měl být psán lidmi s historickým a zeměpisným povědomím, by neměly být psány základní nepravdy v názvech zemí. V článku se píše zcela matoucím způsobem: "... jedná se o jeden z nejstarších dokladů keltského osídlení v Čechách a jedinou ověřenou lokalitu na Moravě ...". Vytváří se tím čtenáči nesprávný dojem, jakoby Morava byla v Čechách, což samozřejmě není pravda, jedná se o dvě země v České republice. Na Moravě není možné prohlásit, že jde "o nejstarší osídlení v Čechách". Prosím o nápravu. Děkuji

Funkce napsal: Vladimír (82.113.106....), 2018-10-17 08:48:47, počet stížností: 819

V Hessensku severně od Franfurtu leží na vrcholu hory Altkönig opevněné sídlo s podobnou dispozicí jako akropole na Obřím hradu. Vrchol ve výšce 798m.n.m. obkruzuji dva valy o poměrně velké mocnosti - nyní je šířka valů přes 6 m. Zkoušel jsem najít nějaký rozbor, který by posuzoval funkci takových staveb se dvěma a vice valy, ale nic jsem nenašel. Ale určite taková srovnávací studie existuje.Domnívám se, ze význam takových staveb v těchto vysikych polohach byl kultovní z toho důvodu, že jejich stavitelé tím prokazovali velikost svého statusu. Tj. obranná funkce vyplynula z charakteru stavby jako druhotný účel. Je asi dnes už nemožné odvodit význam uzavřených ulic mezi ringvaly, ale tuto dispozici oddělující zdi nebo valu lze nalézt od Göbekli Tepe, přes rondely středního neolitu až po stavby typu jaké vidíme na Obřím hradu nebo Altkönigu.

Účel stavby napsal: Aristote (94.112.226....), 2017-08-12 04:54:11, počet stížností: 1604

Škoda, že stavba se nachází v 1. zoně NP, tak není přístupné vše. Je zajímavé, že všude uvnitř hradu jsou kameny a to i velké kusy. Invokuje to doměnku, že zde možná se uctíval kult kamene. Kousek poskládané zdi dle mně je novějšího data a není původní.Domnívám se, že tzv. hradby asi byly umyselně postaveny jako zbořené a mněli pouze symbolický význam. Takzvaná "rozebraná zeď", může být taky nedokončenou stavbou. Neumím si představit, že by někdo zrovna z toho místa bral kámen, když všude je jej v okolí dost a na přístupnějších místech. Přikláním se k názoru, že dnešní název "Obří hrad" vznikl jako reakce na rachot, který způsobili zvětráním uvolněné kamenné bloky. Dle jejich velikosti mohli lidé usuzovat, že je mohli metat po lidech obři obávající hrad.

spolupráce napsal: Tomáš H. Pelc (212.11.114....), 2016-02-09 14:56:04, počet stížností: 1275

Dobrý den, rád bych s Vámi navázal spolupráci. Prosím o kontaktování na haras.pelc@gmail.com nebo 739210175.

Děkuji!

S pozdravem,

Tomáš Haras Pelc

mapka napsal: M (46.149.125....), 2015-10-26 02:20:12, počet stížností: 1481

Mohl by se mi ozvat někdo, kdo dělá tyto stránky. Děkuji. M.G.

Množství nepřesností napsal: Mgr.Martin Golec, Ph.D. (46.149.125....), 2013-10-08 14:24:35, počet stížností: 2692

Lokalitu zkoumám jako archeolog a speleolog po 8 let. Kolegové, v příspěvku máte moc nepřesností. Např. halštat nezačíná -750 př. n. l., ale -800, jeskyně nemá 13 kilomentrů, ale už tak 18 km, datace magdalenienu není 10 000 tis. a v podzemí BS nebyla nikdy válečná továrna. Wankel nebyl šokován a pod., měli by jste to opravit, děkuji. M.G.

oprava napsal: strevinta (81.19.4....), 2013-07-29 08:01:12, počet stížností: 8667

Dobrý den, v popise lokality Bělčice se vám dvakrát objevuje zkomolený výraz "Vierickshanzen"; správná podoba (již ostatně uvádíte u Markvartic) je "Viereckschanzen" (resp. "Viereckschanze" pro jedn. č.) V této souvislosti se hodí podotknout, že ve vašem seznamu by neměla chybět nejvýznamnější památka tohoto typu na našem území, a sice Viereckschanze u Mšeckých Žehrovic, tím spíše, že ji - byť okrajově - zmiňujete v Náboženství Keltů".

Re: oprava napsal: jn (90.180.176....), 2013-07-29 08:38:48, počet stížností: 1758

Děkujeme za komentář. Textovou chybu jsme opravili.
Co se šancí v M. Žehrovicích týče, v našem "katalogu" prozatím evidujeme pouze místa, jež někdo z nás či našich přispěvatelů osobně navštívil a v případě M. Žehrovic jsme bohužel neměli to štěstí. Snad se tam brzy podíváme a situaci nafotíme. Případně, pokud byste měl zájem a dal nám k dispozici vlastní fotografie lokality spolu s komentářem, můžeme publikovat tyto.

Ahoj napsal: Michal Řeřucha (78.80.60....), 2012-10-31 14:54:32, počet stížností: 1392

Jeskyně Rytířzká je super

Obří hrad Šumava napsal: Miroslav Provod (89.24.14....), 2012-10-23 15:53:18, počet stížností: 1751

Obří hrad
Na vysoké šumavské hoře, obtékané dravou říčkou Losenicí, byla ve starší době železné vybudována záhadná stavba, která nebyla dosud zdůvodněna. Jde o táhlý horský hřbet v nadmořské výšce přes 950 m n.m. obehnaný kamenným valem.
Z hlediska poznatků současné vědy nelze uvedenou stavbu vysvětlit, stejně jako velká množství hliněných i kamenných valů, megalitických a sakrálních staveb všeho druhu, budovaných po celé Zemi, jako poutní místa. Společným znakem pro situování těchto staveb byl převážně vodní pramen, nebo meandr vodního toku. V obou případech v souladu s fyzikálním zákonem, molekuly vody třením o horninu vytvářely náboj statické elektřiny, který následně podle čtyř dosud neznámých vlastností statické elektřiny, které popisuji na webových stránkách, zvětšoval energii lidského těla.
Stavbu Obřího hradu na šumavské hoře, stejně jako jiné podobné nezdůvodnitelné objekty, lze chápat jako stavby zdravotní.
Miroslav Provod
http://www.miroslavprovod.com










THANKS napsal: Admin (117.25.105....), 2012-09-10 12:12:47, počet stížností: 1366

V době slovanské byl použit pouze val vnitřní, na kterém byla postavena nová zeď.

Nálezy napsal: Vratislav (80.188.66....), 2012-06-03 21:10:05, počet stížností: 1487

Ještě kolem roku 1968 bylo tam možno nalézt zejména po deštích zlomky keramiky zřejmě ze slovanského období hradiště.

Ohledně hrazení... napsal: Míša (90.176.121....), 2012-05-22 21:51:48, počet stížností: 1483

Tak nevím, Lutovský to v Encyklopedii slovanské archeologie s tou fortifikací píše úplně obráceně, vnější=slovanský, vnitřní příkop pro slovanské období není doložen. Nebo tomu špatně rozumím?

Re: Ohledně hrazení... napsal: admin (90.180.176....), 2012-05-23 10:42:32, počet stížností: 1313

Bohužel nemám k dispozici Encyklopedii slovanské archeologie, ale podle Encyklopedie hradišť v Čechách, na níž se Lutovský také podílel, vzniklo hradiště v době kultury slezskoplatěnické. V této době bylo hradiště opevněno dvěma pásy opevnění - vnějším a vnitřním. Vnější val není již příliš patrný, zato val vnitřní je krásně zachovalý. V době slovanské byl použit pouze val vnitřní, na kterém byla postavena nová zeď.

Kde je ta stříbrná puklice? napsal: Mech (90.179.126...), 2012-02-19 21:18:51, počet stížností: 1534

Kde je ta stříbrná puklice? Je v nějakém muzeu nebo v knize? Vím, že jsem to viděl, ale nemůžu to objevit

Re: Kde je ta stříbrná puklice? napsal: admin (90.180.176....), 2012-02-26 09:20:43, počet stížností: 1430

Dle odborné literatury jsou nálezy z této lokality uloženy ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně, Slezského muzea v Opavě, muzea v Novém Jičíně a muzea v Olomouci, muzea v Kopřivnici a v muzeu Štramberk. Kopie stříbrné puklice je vystavena v novojičínském muzeu ve Štramberku.

Mohyla Viléma Konecchlumského napsal: el (89.250.247...), 2012-01-27 13:48:54, počet stížností: 3941

Kdo byl Vilém Konecchlumský z Konecchlumí na Wikipedii
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_Konecchlumsk%C3%BD_z_Konecchlum%C3%AD

Uváděný rozsah hradiště napsal: Jiří Churaň (80.188.241....), 2011-12-30 21:03:21, počet stížností: 1695

Zarazilo mě, jaký uvádíte rozsah hradiště.
Na přiloženém plánku chybí ohrazení východního předhradí, které je v terénu poměrně zřetelně znatelné. Myslím, že doplnění této hradby do plánku by nemusel být velký problém.
To předhradí bylo částečně prozkoumáno a není nezajímavé. V jeho ploše lze najít stopy po metalurgické aktivitě, a lze tu najít zřetelné stopy po boji hradbu vnitřního okruhu.

Fotky napsal: Martina Horová (147.228.185...), 2011-11-23 10:51:10, počet stížností: 1505

Lokalitu je lepší fotit na podzim, kdy už na stromech není listí. Lépe pak vynikne reliéf krajiny. Tady jsou fotografie dosti tmavé, což je škoda :)

tzv. hradiště na Klamorně je mýtus napsal: Kamil Podroužek (109.183.29....), 2011-11-17 22:11:47, počet stížností: 1563

Promiňte, ale je to nesmysl. Vaše fotografie zachycují pozůstatky lomu, který byl v provozu patrně do let 1822, 1823. Domnělý "val" je odvalem skrývky zvětrlé horní vrstvy pískovce, nalezená "keltská chata" soustavou lomových lavic. Je mi líto, ale mýlil se Šolle, akedemik Filip i Jirka Waldhauser. Lom poničil starší objekty zasekané do pískovce na temeni ostrožny, které jsou zřejmě až raně novověké a jejich zánik souvisí s 2,5m mocnou požárovou vrstvou odklizenou při archeologickém výkumu v puklině na severní straně ostrožny.

Chotuc stojí za návštěvu napsal: L.Jeřábek (89.190.37...), 2011-10-01 23:10:23, počet stížností: 1755

Před několika lety jsem se účastnil archeologického záchranného výzkumu při stavbě vodojemu na vrcholu Chotuce. Myslím si, že Chotuc ještě nevydal všechna svoje tajemství. Když navštívíte toto místo jistě mi dáte za pravdu. Atmosféra tohoto místa je silná....a ty krásné rozhledy do polabí!

Hrubé chyby napsal: M. Kučera (85.71.168....), 2011-07-24 15:56:28, počet stížností: 1492

V textu se nacházejí hrubé chyby - záměna i - y. Bylo by vhodné je odstranit. K odbornosti není výhrad.

Češovské valy - komentář od obecního úřadu Češov napsal: OÚ Češov kopi Kořínek (82.208.16...), 2010-05-08 22:20:27, počet stížností: 1751

Popis:
Celé opevnění pokrývá plochu přes 35 ha. Centrální opevnění má nepravidelně lichoběžníkový půdorys o rozměrech asi 940 x 600 m. K němu na východě přiléhá přibližně obdélníkové předhradí, které je samostatně opevněné nižšími valy. Tyto valy přecházejí do severní části valů a vytvářejí tam dvojité ohrazení.
Na západní straně je samostatně opevněný trojúhelníkový výběžek - prameniště (tzv. Prasečí rynek).
Jde o opevnění s nejmohutnějšími valy, jaké se v Čechách zachovaly. Jsou vysoké až 12 m a při patě dosahují šířky až 55 m. Doplňovaly je příkopy, hluboké až 5 m, táhnoucí se při venkovních stranách valů a kdysi částečně vysekané ve skále; bývaly zřejmě zavodňovány a podnes se v nich místy drží voda, i v horkém létě je v příkopech mokro. Valy kdysi tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, doplněná výrazným náspem s vnitřní trámovou konstrukcí.
V současnosti je prostor oppida porostlý hustým listnatým lesem (dubohabrovým). V severovýchodní části oppida byly vnější nízké valy rozvezeny pro lepší přístup na pole, rozkládající se dnes v prostoru východního předhradí.
V jižním a jihovýchodním sousedství hradiště se nachází poničená mohylová pohřebiště a dvě obdélné vyvýšeniny (128 x 58 a 143 x 66 m o výšce necelých tří metrů), postavení dělostřeleckých baterií z třicetileté války, tzv. reduty. Severně od hradiště byly leteckým snímkováním objeveny stopy obdélníkového ohrazení, zřejmě husitského ležení. Při severním vstupu do vnitřní části hradiště postaven r. 1929 kamenný pomník myslivce Svobody z Jiráskova románu Temno.


Historie:
Valy byly do dnešní podoby budovány postupně, nevznikly najednou. Prostor opevnění dosud nebyl podrobněji archeologicky zkoumán, není tedy zatím přesně určeno, kdo celé sídliště založil, budoval, obýval. Dále uvedené informace (souhrn z různých pramenů) tedy nemusí být přesné či kompletní.
Obvodové opevnění vnitřní části valů je možná keltské dílo z 1. století př. n. l. Nebo alespoň přibližně v mladší době bronzové tato část valů vznikla, i když to třeba není zásluhou Keltů. Např. pro kelty typické klešťovité brány (val je zahnutý do vstupní uličky) se vyskytovaly i později u Slovanů).
V destrukci valu na jižním obvodu opevnění byla zjištěna výlučně hradištní keramika. V areálu Češovských valů bylo sesbíráno cca 300 střepů povrchovým sběrem. Byly to fragmenty laténské (rovněž však mladohalštatské, římské a slovanské) keramiky, nálezy zlatých keltských mincí. Tyto kultury ovšem mohly v areálu pouze přebývat, také zde pohřbívaly (hradiště lidu popelnicových polí).
Valy pak osídlili Charváté. Tento silný slovanský kmen využíval oppidum nejpozději od 8. století. To dosvědčují jednak nálezy keramiky z 8. a zejména 9.-10. století a nepříliš odtud vzdálené starobylé slovanské mohyly u Vršců a Slavhostic.
Nízké náspy uvnitř plochy hradiska se někdy spojují s legendami o Žižkově ležení ve valech.
Obvodové opevnění vnitřní části výrazně upravili (navýšili) Švédové v období třicetileté války (kromě západní linie).
Vnější opevnění je novostavbou z období třicetileté války, včetně trojúhelníkového ohrazení prameniště na západě a 2 obdélných redut východně od valů. Nejpravděpodobnější letopočet pobytu Švédů je 1639 (generál Jan Banér?).
Jako útočiště pak toto hradisko sloužilo i v pozdějších historických dobách. Naposledy se zde za prusko-rakouské války roku 1866 ukrývalo obyvatelstvo z okolí.

Tak a je to napsal: Mája (88.103.221....), 2009-12-31 15:12:29, počet stížností: 1684

Dnes bylo slavnostní otevření ,,Rozhledny na Sedle". Zase si někdo potřeboval postavit svůj pomník, bez ohledu na to, že zkazí další krásnej kout Šumavy :-(

Re: Tak a je to napsal: LS (89.250.247...), 2010-02-03 11:03:45, počet stížností: 1668

přidávám ještě odkaz na web rozhledny ....
http://www.rozhledna-nasedle.cz/

Dotaz napsal: Budín (217.115.243...), 2009-11-12 22:50:14, počet stížností: 2168

Rád bych se zeptal proč se tato lokalita jnemuje Budín. Podel čeho a jaké prameny to uvádějí. Děkuji za odpověď Budín Pavel

Re: Dotaz napsal: STEFi (88.101.236....), 2009-11-27 17:15:50, počet stížností: 2362

Literatura je zmíněna v sekci literatura, tedy Sklenář, K.: Archeologické památky., 1993, str. 39 a Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách, 2001, str. 147. Ještě k tomu mohu dodat, že označení Budín bude míti podobný slovní základ jako např. Budeč.

O významu nalezneme v literatuře několik odkazů. Předně v etymologickém slovníku se Budín odvozuje od buditi či bdíti. Odkazuje nás to ke slovům probouzeti či bedlivý. Buď tedy místo sloužilo k bdění nad kraje, anebo jako centrum budilo vzdělanost (viz. Lutterer I, Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha 1992, 4. vydání, ISBN 80-04-23715-0, str. 91 a 109). Dále pa Budeč označuje od budek "Budkův hrad" (viz. Lutterer I, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Havl. Brod 2004, 2. vydání, ISBN 80-7311-025-3, str. 59)

Re: Re: Dotaz napsal: STEFi (89.250.247...), 2009-11-30 14:11:17, počet stížností: 2133

Jěště pro doplnění, lokální název kopce Budín je již uveden v mapách I. vojenského (josefského) mapování Čech, odkaz na online mapu http://tinyurl.com/belcicebudin (Budín, německy uveden jako Butín, je v jedné třetině nalevo)

Re: Re: Re: Dotaz napsal: Budín Pavel (217.115.243...), 2010-11-03 01:38:26, počet stížností: 1946

Děkuji za odpověď. Ptal jsem se jen ze zvědavosti protože jsem se dočetl o Budínech v Herodotově kronice. A také mé jméno je stejné, napadlo mě zda tu není nějaká shoda a zda nejde o pojmenování kopce nějakými předky stejného jména.Netušil jsem že jméno Budín je tak staré.
Dá se sehnat nějaká literatůra, kde bych se případně něco dočetl.
Děkuji

kdy????? napsal: Mojmír (77.48.213...), 2009-07-26 09:39:09, počet stížností: 3237

Zajímalo by mě jak se dozvím kdy je Býčí skála otevřená k prohlídce. Díky.

Re: kdy????? napsal: admin (90.180.36....), 2009-07-27 09:20:33, počet stížností: 4319

Býčí skála je veřejnosti prozatím nepřístupná. Prohlídka je možná pouze vyjímečně. Každý rok jsou v jeskyni pořádány dny otevřených dveří. Více informací naleznete na www.byciskala.cz

jeste drobnost napsal: Jirka Marounek (84.19.7...), 2009-07-17 22:52:39, počet stížností: 2402

a na mapce je prohozen sever a jih.

Re: jeste drobnost napsal: admin (90.180.36....), 2009-07-21 15:30:02, počet stížností: 2608

Děkujeme za upozornění na chybu v orientaci plánku hradiště. Chybu jsme opravili.

Konecchlumí napsal: Jirka Marounek (84.19.7...), 2009-07-17 22:41:57, počet stížností: 2246

Zdravím, mám pocit, že toto "hradiště" je pouze pseudolokalita vzniklá těžkou písku - opravdové hradiště je jen na poslední fotce, úplně vzadu. Je cca 100m dále směrem od Konecchlumí. V terénu je to celkem zřetelně patrné. Tady mám kdyžtak pár fotek: http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Konecchlumi

Re: Konecchlumí napsal: Jirka Mar. (89.102.200....), 2017-07-09 18:35:26, počet stížností: 856

Zmenil jsem nazor, jedna se o skutecne 2 hradiste. Jak v terenu, tak na lidaru je to prukazne.

Re: Konecchlumí napsal: ada.cat (90.179.115...), 2010-06-28 14:22:05, počet stížností: 2185

Dobrý den. Zajímalo by mě, zda se kdokoli z archeologů dozvěděl o nálezech keltského pohřebiště (objetiště) které bylo nalezeno v Konecchlumí při stavbě základů domu pana Vratislava Bílka st. O nálezech údajně zvířecích kosterních pozůstatků a střepů keramiky vyprávěl kdysi sám nyní již bohužel zesnulý majitel velmi sporadicky, protože se tento nález snažil nezveřejnit kvůli stavbě domu. Štěstí tato stavba ale rodině nikdy nepřinesla.

Zajímavý odkaz o Býčí skále napsal: LS (85.239.226....), 2009-07-16 18:53:52, počet stížností: 2997

http://www.byciskala.cz

Re: Zajímavý odkaz o Býčí skále napsal: kotas (89.176.194....), 2011-02-13 10:55:35, počet stížností: 1950

Já sem tam byl už několikrát :) Je to tam dobry, a proto dělám z toho ročníkovou práci na téma střední část Moravského krasu.

konecne jste se pochlapili napsal: ls (85.239.226....), 2009-06-25 22:56:20, počet stížností: 1512

...

Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2019