Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-12-17
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/derava-jeskyne-tman/55

Tmaň, jeskyně Děravá

lokalita:Tmaň
okres:

Beroun

poloha:

Děravá

typ:

jeskyně

rozloha:7 x 3 m
nadm. výška:370 m.n.m.

Datace:

kultura: magdalénien: -13000 až -10000

kultura: vypíchaná keramika starší: -4900 až -4600

kultura: HD2 - HD3 (halštatská): -560 až -470

kompletní datace | časová osa

Děravá jeskyně se nachází v západním výběžku masivu Zlatý kůň s názvem Kotýz v Českém krasu, nedaleko známých Koněprusských jeskyní, v jehož jižním skalnatém srázu je umístěna. Nad jeskyní, na plošině vrchu Kotýz se nalézá známé hradiště (viz Tmaň, hradiště Kotýz). V jeskyni byl učiněn unikátní nález břidlicové destičky s rytinou kozorožce.

Tmaň, Děravá jeskyně - břidlicová destička s rytinou kozorožce

 

Popis jeskyně. Malý prostor o rozměrech 7 x 3 m a s výškou 1,5-2 m se otevírá k jihovýchodu. Dalším otvorem, díky němuž dostala jeskyně svůj název je krátký komín ve stropě.

 

Datace a nálezy. Jeskyně byla poprvé osídlena již v mladším paleolitu lidem kultury magdalénien. Z tohoto období pochází kromě hojné kamenné industrie, vyrobené z místního rohovce a zvířecích kostí i unikátní nález břidlicové destičky s rytinou kozorožce. Tato břidlicová destička se však nalezla mezi dalšími destičkami, z nichž asi 20 neslo známky po rytí. Zajímavé jsou také pozůstatky patrně po nějakém ohraničení obytného prostoru v podobě nízké zídky z menších kamenů ve vchodu, které se někdy vysvětlují jako pozůstatky přístřešku, chránícího vchod. V této vrstvě se nalezla také dvě zahloubená ohniště. Dalšími obyvateli jeskyně byl lid s kulturou vypíchané keramiky z mladší doby kamenné (neolit), jenž zde zanechal stopy po ohništi, zlomky keramických nádob a patrně také žací nůž z rohovce. Posledními pravěkými návštěvníky byl lid halštatské kultury, který zde po sobě zanechal keramické střepy.

 

Dolní jeskyně. Východně od vrchu Kotýz, ve skalách nad vápenkou Čertovy schody se nachází další malá jeskyně, nazývaná Dolní jeskyně. Tato dutina je 4,5 m hluboká, 3 m široká a směrem k údolí je otevřena vchodem o rozměrech 1,5 x 1,7 m. Výzkum, který zde v letech 1986 prováděl V. Matoušek, odhalil nálezy z pozdního paleolitu, keramické střepy z neolitu kultury s vypíchanou keramikou, z rané fáze pozdní doby kamenné kultury jordanovské a z doby laténské. Mezi novověké nálezy bylo zařazeno 80 keramickýh zlomků, zlomky střešní krytiny a ohniště u vchodu. Do novověku též náleží dláždění plochými kameny ve vstupu do jeskyně.

 

Jeskyně Tří volů a další jeskyně. Východně do Děravé jeskyně, v poloze V pekle, pak vydaly nálezy z období pozdního paleolitu dvě malé jeskyně a podobně i bývalá jeskyně Tří volů, dnes spíše její zbytek v podobě malého skalního oblouku, odhalila důkazy přítomnosti člověka v pozdním paleolitu (epimagdalenien), mladší fáze mladší doby kamenné (kultura s vypíchanou keramikou), střední fáze pozdní doby kamenné (kultura s kanelovanou keramikou - ohniště, střepy, štípaná industrie a trojúhelníková šipka) a mladší až pozdní doby bronzové.

 

Koněpruské jeskyně. Na hřebenu Zlatý kůň, na jeho východní straně, se nalézájí i známé Koněpruské jeskyně, které jsou nejrozsáhlejším jeskynním komplexem Českého krasu. Komplex chodem a dómů ve třech patrech dosahuje celkové délky přibližně 2 kilometry a jeho největší hloubka je 70 m. Zpřístupněno bylo střední a horní patro jeskynního komlexu. Archeologicky nejzajímavější je tzv. Proškův dóm ve středním patře jeskynního komplexu, kde byly v suťi pod krasovým komínem objeveny kosterní pozůstatky dospělé ženy, kamenné a kostěnné nástroje a kosti jeskynní hyeny, jeskynního medvěda, koně, tura, soba a jelena. Nálezy pocházejí z mladšího paleolitu z období magdalénien (13000-10000 př.Kr.). Vzhledem k tomu, že systém Koněpruských jeskyní nebyl v paleolitu využíván, je pravděpodobné, že kosterní pozůstatky byly původně do komína pohřbeny spolu s nástroji a kostmi zvířat, které byly k pohřbu přidány jako obětiny a později se propadly hlouběji do jeskyně. V horním patře jeskynního systému byla také objevena vybavená penězokazecká dílna z 2.pol. 15. století, ve které byly raženy pražské haléře.

Datace

kulturadobafázedatace
magdalénien -13000-10000
vypíchaná keramika starší -4900-4600
HD2 - HD3 (halštatská) -560-470
připravujeme

Matoušek, V., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 100-104, 116-121

 

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a  ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 359-360

Mapa

Komentráře k této lokalitě: žádné | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017