Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-06-27
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/hradiste-kotouc/41

Štramberk, hradiště Kotouč

lokalita:Štramberk
okres:

Nový Jičín

poloha:

Kotouč

typ:

hradiště

rozloha:13 ha
nadm. výška:539 m.n.m.

Datace:

kultura: moravská malovaná keramika (lengyel III.): -4400 až -4200

kultura: HB (popelnicová pole lužická - slezská): -1000 až -750

kultura: HC - HD1 (platěnická): -750 až -560

kompletní datace | časová osa

Hradištš Kotouč u Štramberka - jedno z nejdůležitějších center keltské kultury doby železné na Moravě! Byla dokonce vyslovena hypotéza, že se mohlo jednat o oppidum. Přestože je hradiště téměř zničeno lomem, je toto místo stále prodchnuto tajemnem a jistě stojí za návštěvu. Návštěvu hradiště Kotouč lze spojit s prohlídkou proslulé jeskyně Šipka, která se nachází nedaleko této lokality.

 

Poloha. Hradiště Kotouč se nalézá ve velmi významné archeologické lokalitě, nedaleko proslulé  jeskyně Šipka s doloženou přítomností člověka neandrtálského. Hradiště je bohužel již téměř zničeno novodobým vápencovým lomem, který byl založen v 19. století. Hradiště Kotouč se rozkládá na kopci se dvěma vrcholy a středovým sedlem. Jeden z vrcholů, jižní, byl již z větší části vytěžen.

 

Opevnění. Pouze díky starším záznamům víme, že na jižní straně, která je v současnmosti odtěžena, se nalézalo opevnění. Na severní straně bylo opevnění ještě zachyceno a částečně zdokumentováno dříve, než i ono téměř celé podlehlo lomu. Rozlohu hradiště proto můžeme pouze odhadnout na 13 ha. Opevnění bylo snad dvojité s příkopy.

Datace. Hradiště Kotouč bylo osídleno ve více období pravěku. Nejprve lidem kultury moravské malované keramiky mladší doby kamenné (4400-4200 př.n.l.), dále pak lidem kultury lužických popelnicových polí – slezská fáze pozdní doby bronzové (1000-750 př.n.l.), lidem platěnické kultury starší doby železné (750-560 př.n.l.) a nakonec lidem s laténskou kulturou v její pozdní fázi (125-30 př.n.l.). Hradiště Kotouč dosáhlo svého vrcholu pravděpodobně v době lužických popelnicových polí, kdy bylo vybudováno opevnění.

Nálezy. Na vrchu Kotouč bylo nalezeno velké množství nálezů a depotů z pozdní doby bronzové. Jeden z nich obsahoval 6 celých nádob z bronzu, zlomky dalších bronzových nádob, 2 štítové puklice, brýlovité závěsky, tordovaný nákrčník. Všechny tyto předměty byly uloženy v keramické nádobě. Mezi další významné nálezy, z nichž některé se našly v jiných depotech, je třeba zmínit například štítovou sponu, nápažní spirály,  nákrčníky, vzácnou dýku s prolamovaným bronzovým jílcem se zbytkem železné čepele (import z jihoruské oblasti), náramky, jehlice a spony. Nejvýznamnějším nálezem byl depot ze středního eneolitu (kultura s kanelovanou keramikou), který obsahoval stříbrnou kotoučovitou puklici se třemi vypnulinami. Tato puklice je nejstarším známým výrobkem ze stříbra ve střední Evropě! Velmi zajímavým nálezem je i vzácná trojdílná obřadní lampa z doby bronzové, označovaná jako typ Štramberk.

Funkce. Tyto nálezy a také nálezy dokladů po kovolitecké činnosti (kadluby a surové bronzoviny) poukazují na fakt, že lokalita byla velmi významným střediskem kovolitecké výroby a centrem směnného obchodu na významné obchodní cestě vedoucí Moravskou branou.
Hradiště Kotouč se nachází na samém okraji keltského osídlení v zóně kontaktů se sousední latenizovanou půchovskou kulturou. Vzhledem k naprostému zničení lokality již nelze posoudit její význam v časném laténu, ale byla patrně jednou z nejdůležitších keltských lokalit na Moravě. Podle významné strategické polohy a bohatých nálezů by bylo snad možné vyslovit domněnku, že šlo o jedno ze tří moravských oppid.

Datace

kulturadobafázedatace
moravská malovaná keramika (lengyel III.) -4400-4200
HB (popelnicová pole lužická - slezská) -1000-750
HC - HD1 (platěnická) -750-560
LTD1 - 2 (laténská) -125-30
připravujeme

Čižmář, M.:
Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 245-246

 

Čižmářová, J.:
Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 321-322

 

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 214-215

 

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 349-351

Mapa

Komentráře k této lokalitě: 2 | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017