Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-04-24
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/hradiste-kotyz/54

Tmaň, hradiště Kotýz

lokalita:Tmaň
okres:

Beroun

poloha:

Kotýz

typ:

hradiště

rozloha:4,9 ha
nadm. výška:412 m.n.m.

Datace:

kultura: HB popelnicová pole hornodunajská - knovízská skupina (štítarský stupeň): -1000 až -750

kultura: HD2 - HD3 (halštatská): -560 až -470

kultura: slovanská: 800 až 950

kompletní datace | časová osa

Hradiště Kotýz - hradiště v z doby bronzové, železné a hradištní je součástí turisticky atraktivní lokality Český kras. Jeho návštěvu lze spojit s prohlídkou známých Koněprusských jeskyní.

 

Poloha. Pravěké a středověké hradiště Kotýz je situováno na západním výběžku hřbetu Zlatý kůň (476 m n.m.). Součástí masivu Zlatý kůň jsou také známé Koněpruské jeskyně, které se nacházejí na jeho východní straně.

Opevnění. Hradiště Kotýz bylo na své jižní a západní straně přirozeně chráněno téměř kolmými vápencovými skalami, místy až 42 m vysokými, které se tyčí nad Suchomastským potokem. Na těchto dvou stranách tedy nebylo potřeba budovat umělé opevnění. Na severní straně je hradiště opevněno spíše symbolicky opevněním, které je v terénu dnes již málo patrné. Pouze 65 m úsek je lépe rozpoznatelný, a to v podobě nízkého valu, tvořeného volně vrstvenými kameny. Nejlépe dochované opevnění se nachází na straně východní, kde je tvořeno dvěma příčnými valy, vnitřním a vnějším. Vnější val s kamenným jádrem dosahuje délky 240 metrů, výšky 1,5 m a šířky 4-5 m. Vnitřní val je souběžný s valem vnějším, je 110 m dlouhý a byl patrně postaven až dodatečně, čemuž nasvědčuje velmi ostrý úhel napojení na vnější val. Vnitřní val, taktéž s kamenným jádrem, dosahuje dnes výšky 2,3 m a šířky 5-7 m.

Datace. Hradiště Kotýz bylo využíváno v pozdní době bronzové lidem knovízské kultury (1000 – 750 př.Kr.), ve starší době železné lidem s kulturou halštatskou (555 – 470 př. Kr.) a dále pak ve střední době hradištní Slovany (800 – 950 př.Kr.). Opevnění nebylo bohužel zkoumáno, a tak chybí doklady, které by pomohly určit, ve které době bylo opevnění hradiště vybudováno.

Axamitova brána. V severozápadním rohu hradiště Kotýz se nachází skalní most tzv. Axamitova brána spolu s jeskyní Ve vratech, která též vydala četné důkazy přítomnosti člověka v pravěku.

V 19. století, v době romantismu, bylo hradiště Kotýz chápáno jako významné pro české dějiny. Z vrchu Zlatý kůň pochází dokonce i jeden ze základních kamenů Národního divadla, kde je umístěna malba V. Beneše, znázorňující Kotýz. Hradiště bylo v této době chápáno díky amatérskému archeologovi V. Krolmusovi jako pohanské proročiště. V neprofesionální archeologické literatuře lze narazit na další hypotézu o hradišti Kotýz, která hradiště klade do souvislosti s keltskou bohyní Eponou, jejímž symbolem byl kůň, souvislost s názvem hřebenu, ale také klíč, který by mohl poukazovat na blízké jeskyně. Tato hypotéza však stojí na velmi vratkých základech a je neprokazatelná.

Koněprusské jeskyně. Na hřebenu Zlatý kůň se nalézájí i známé Koněpruské jeskyně, které jsou nejrozsáhlejším jeskynním komplexem Českého krasu. Komplex chodem a dómů ve třech patrech dosahuje celkové délky přibližně 2 kilometry a jeho největší hloubka je 70 m. Zpřístupněno bylo střední a horní patro jeskynního komlexu. Archeologicky nejzajímavější je tzv. Proškův dóm ve středním patře jeskynního komplexu, kde byly v suťi pod krasovým komínem objeveny kosterní pozůstatky dospělé ženy, kamenné a kostěnné nástroje a kosti jeskynní hyeny, jeskynního medvěda, koně, tura, soba a jelena. Nálezy pocházejí z mladšího paleolitu z období magdalénien (13000-10000 př.Kr.). Vzhledem k tomu, že systém Koněpruských jeskyní nebyl v paleolitu využíván, je pravděpodobné, že kosterní pozůstatky byly původně do komína pohřbeny spolu s nástroji a kostmi zvířat, které byly k pohřbu přidány jako obětiny a později se propadly hlouběji do jeskyně. V horním patře jeskynního systému byla také objevena vybavená penězokazecká dílna z 2.pol. 15. století, ve které byly raženy pražské haléře.

Datace

kulturadobafázedatace
HB popelnicová pole hornodunajská - knovízská skupina (štítarský stupeň) -1000-750
HD2 - HD3 (halštatská) -560-470
slovanská 800950
Tmaň

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 317-319

 

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 107-109

 

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 359-361

 

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 274-275

Mapa

Komentráře k této lokalitě: žádné | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017