Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-08-17
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/hradiste-valy/10

Češov, hradiště Valy

lokalita:Češov
okres:

Jičín

poloha:

Valy

typ:

hradiště

rozloha:36
nadm. výška:320 m.n.m.

Datace:

kultura: LTD1 - 2 (laténská): -125 až -30

kultura: slovanská: 800 až 950

kompletní datace | časová osa

Hradiště Valy u Češova – keltské oppidum nebo sídlo slovanských Charvátů? Na tuto otázku neexistuje jasná odpověď, a to hlavně z toho důvodu, že na tomto hradišti s monumentálním, dokonce snad s nejmohutnějším opevněním, které se na našem území zachovalo, nebyl dosud proveden systematický archeologický výzkum. Jisté však je, že opevnění bylo budováno, rekonstruováno či zesilováno v různých obdobích pravěku a v prvním tisíciletí našeho letopočtu.

Poloha. Češovské valy jsou situovány na mírném zalesněném návrší, zvaném Hradiště či Valy, nedaleko obce Češov.

Opevnění. Hradiště o rozloze 36 ha je členěno na akropoli a předhradí a celé je ohrazeno impozantními až 12 metrů vysokými a 55 m širokými valy, před nimiž se nachází místy až 5 m hluboký příkop, původně patrně naplněný vodou. Hradiště je fortifikačními liniemi rozděleno na čtyři části. První opevnění je opevnění vnější, jehož valy se k vnitřnímu hradišti připojují na severozápadě a jihovýchodě. Valy vnějšího opevnění  dosahovaly původně délky 1470 m a jsou doplněny příkopem v délce 1360 m. Tato část hradiště o rozloze 11 ha je často mylně označována jako předhradí, avšak vznikla pravděpodobně až daleko později, v době třicetileté války. Opevnění druhé, střední části hradiště je tvořeno také valem a příkopem a ohraničuje plochu o rozloze 23 ha. Valy této střední části dosahují výšky až 11 m. Střední plocha hradiště, ohraničená druhou fortifikační linií je dále členěna, a to třetím opevněním v délce 380 m, vymezující prostor o 4 ha s názvem Na Hradě. Opevnění je tvořeno příkopem a valem, který dnes dosahuje výšky jen 1 m. Toto opevnění lze patrně považovat za původní, nezměněné pozdějšími stavebními úpravami. Čtvrtou, poslední fortifikační linií, je opevnění (val s příkopem), které na jihozápadě vymezuje prostor o rozloze 1,26 ha , tzv. Prasečí rynek a jeho funkcí snad byla ochrana pramene. Do hradiště se původně vstupovalo dvěma branami klešťovitého typu na severní a jižní straně.

Datace a nálezy. Nálezy z Češovského hradiště jsou datovány do více období: od neolitu až po novověk. Hradiště mohlo vzniknout podle datování nálezů ve více období – v mladší či pozdní době bronzové, v době halštatské, v mladší a pozdní době laténské či v raném středověku. Ve více obdobích bylo také patrně využíváno. Díky klešťovitým branám a nálezu keltských mincí byla vyslovena hypotéza, že hradiště bylo využíváno v 1. století př.n.l. jako keltské oppidum či výšinné sídliště. Jisté je, že se v této lokalitě nacházelo raně středověké hradiště (8.-9. století). Byla vyslovena také doměnka, že hradiště mohlo plnit funkci pohraniční pevnosti slovanského kmene Charvátů, která sloužila jako obrana proti sousednímu kmenu Zličanů.

Keltské viereckschanzen? Asi 250 m východně od hradiště byly objeveny dvě vyvýšené obdélníkové plošiny, podobné keltským čtyřúúhelníkovým valům, což však nebylo prokázáno.



Mohyly.
Nedaleko od valů, na jejich východní straně byly zjištěny slovanské mohyly.



Žižkovo ležení. Mezi pověsti zdejšího kraje patří i ta o Žižkově ležení ve Valech, se kterým se někdy spojují nízké náspy uvnitř hradiště. Češovské Valy byly naposledy využity jako útočiště okolního obyvatelstva za prusko-rakouské války v roce 1866. Severně od hradiště a místní vodoteče se zachoval husitský vojenský tábor z května až června roku 1423, kdy se husitské houfy po bitvě u Hořic pohybovaly po kraji a verbovaly nové vojáky. Lokalita byla identifikována pomocí nálezů husitských zbraní.

Datace

kulturadobafázedatace
LTD1 - 2 (laténská) -125-30
slovanská 800950
Češov

1. vnější fortifikace s příkopem hlubokým 2,2m - 3,2m
2. přerušený (rozebraný) val
3. vnitřní fortifikace s příkopem místy hlubokým 2,5m - 4,4m
4. východní brána klešťovitého typu
5. severní brána klešťovitého typu (přístup od vsi Češov)
6. vnitřní val s příkopem 0,6m - 1,5m hlubokým
7. val odlišného vzhledu bez příkopu (v. 3-4m, délka 116m)
8. terasovité nízké vnitřní valy - terasy vysoké až 5m
9. 18 pravděpodobně slovanských mohyl, jež byly původně součástí většího mohylového pohřebiště s několika desítkami mohyl
10. dva obdélníkové náspy o výšce 3m bez archeologických nálezů
11. přístup od obce Češov
12. Žižkovo ležení
---
A. poloha zvaná "V hradištích"
B. poloha zvaná "Na hradě"
C. poloha zvaná "V prasečím rynku"

Seznam všech obrázků k této lokalitě

obrázekpopis
kh-cesov-01-2.jpgČešov
kh-cesov-01-3.jpgČešov
kh-cesov-01-4.jpgČešov

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 61-62

 

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 59-61

 

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 184 - 185

 

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách - dodatky, Libri, Praha 2007, str. 38

 

Pleiner, R.:
Pravěké dějiny Čech, Academia, Praha 1978, str. 516, 528, 612, 619, 660

Mapa

Ze silnice z Jičína na Poděbrady odbočíme v obci Jičíněves doleva směrem na Liběšice, Češov a Městec Králové. Od obecního úřadu v Češově po polní cestě na JZ až k valům, kde vás přivítá jak turistická značka, označující hradiště, tak i pomník myslivce T.Svobody z roku 1929 na vnitřním valu severní brány hradiště.
Komentráře k této lokalitě: 1 | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017