Sousedovice, hradiště Libětice

Hradiště Libětice, situované na vrcholu kopce Hradiště nad údolím řeky Volyňky, bylo využívano jak v době železné, kdy patřilo mezi hradiště tzv. Věnecké skupiny a mělo patrně refugiální, útočištný charakter, tak i Slovany v době hradištní.

Opevnění. Hradiště se skládá ze dvou částí – akropole a předhradí – a zaujímá prostor o 1,9 ha. Trojúhelníková akropole je umístěna přímo na nejvyšším bodě kopce a jeho rozloha je kolem 1 ha. Akropole je opevněna po celém svém obvodě valem, jehož kameny byly zpevněny břevny. Délka zachovaného valu je 395 m a výška se pohybuje mezi 1 až 1,5 m. K akropoli na jihozápadní straně přiléhá předhradí s obdélníkovým půdorysem (175 x 50 m), jehož opevnění dosahuje výšky až 2 m. Valy opevnění disponovaly dřevohlinitou, snad roštovou konstrukcí s čelní zdí z nasucho kladených kamenů. Opevnění akropole i předhradí bylo na jihozápadní, nejsnadněji přístupné straně, zesíleno mohutnými příkopy.

Datace. Vzhledem k různým stavebním technikám, které byly použity na akropoli a předhradí lze usuzovat, že každá část hradiště byla postavena v jiné době. Opevnění akropole vzniklo na konci starší doby železné v 6.-5. stol. př. Kr. (HD 2/3-LTA). Předhradí bylo k akropoli připojeno pravděpodobně až v raném středověku Slovany, kteří hradiště využívali až do 12. století.

Nálezy. Na hradišti byla nalezena kolkovaná keramika z 5.stol. před Kr. Z doby hradištní pocházejí nálezy jako například ozdobné kování meče či zlomek bodce ostruhy, které dokládají přítomnost raně středověké aristokraie na tomto hradišti. Z doby hradištní dále pocházejí nálezy keramiky, železné nože, hroty šípů, podkova a skleněné korálky.

Funkce. Libětice v době železné patřilo do tzv. Věnecké skupiny, tj. mezi čtyři hradiště (Věnec, Němětice, Libětice, Třebohostice) ve středním Pootaví, orientované na ose jih – sever, všechna datovaná do 6.-5. stol. před Kr. Hradiště Libětice mělo funkci spíše refugiální, než sídelní díky své dominantní poloze nad strakonickou kotlinou.

V době hradištní se již jednalo patrně o funkci sídelní, vzhledem k nálezům, které mohly patřit slovanské elitě či nálezu zahloubeného obydlí.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri 2003

Drda, P., Rybová, A.:
Keltové a Čechy, Academia 1998

Lutovský, M., Michálek, J.:

Archeologie knížecího sídla, SET OUT, Praha 2002

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys 1993

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri 2001