Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-10-18
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/jeskyne-kulna/53

Sloup, jeskyně Kůlna

lokalita:Sloup
okres:

Blansko

poloha:

Kůlna

typ:

jeskyně

rozloha:
nadm. výška:468 m.n.m.

Datace:

kultura: mladší acheuléen: -250000 až -130000

kultura: taubachien: -130000 až -100000

kultura: micoquien: -100000 až -70000

kultura: epimagdalénien: -10000 až -9000

kultura: lineární keramika: -5400 až -5100

kultura: lineární keramika - šárecký stupeň: -5100 až -4900

kultura: HA (popelnicová pole lužická - lužická kultura): -1300 až -1000

kultura: HC - HD1 (horákovská): -750 až -560

kompletní datace | časová osa

Jeskyně Kůlna, významné naleziště ze starší doby kamenné, se nalézá v severní části Moravského krasu nedaleko obce Sloup a je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Právě v jeskyni Kůlna je zakončena jejich prohlídková trasa, která vyústí do Kůlny z východní strany. Jeskyně Kůlna podala jedny z nejúplnějších dokladů o paleolitickém osídlení ve střední Evropě.


Popis jeskyně. Kdysi průchozí jeskyně Kůlna zaujme již na první pohled svým impozantním 40 m širokým a 8,5 m vysokým vchodem, který se otevírá k jihozápadu do Sloupského údolí. Za vchodem se rozprostírá mimořádně velký tunelovitý 92 m dlouhý, 25 m široký a až 9 m vysoký prostor, který je na protější, severní straně uzavřen zdí, kterou zde nechali během 2. světové války postavit Němci, když jeskyni využívali jako zbrojní továrnu.


Výzkumy. První výzkum v jeskyni Kůlna byl proveden již v letech 1880-81 J. Wankelem, který prozkoumal mimo jiné i jeskyni Býčí skála. Nejdůležitějším a systematickým výzkumem byl výzkum, který se uskutečnil v letech 1961-76 pod vedením K. Valocha. Při tomto výzkumu byly odhaleny četné nálezy ve více vrstvách hlinitých usazenin ve vchodu jeskyně, které byly prokopány až do hloubky 15 m.


Datace a nálezy. Nejstarší, nečetné nálezy v podobě křemencových a rohovcových jader, úštěpů, drasadel a sekáčů pocházejí již ze starší fáze středního paleolitu (mladší acheuléen 250000-130000 př.Kr.). Další vrstvou je vrstva s drobnými kamennými nástroji kultury taubachien (130000-100000 př.Kr.), která obsahovala okolo 12000 drobných nástrojů a přes 1000 kostí koně, losa, jelena, ale i mamuta, z nichž některé nesly stopy po lidské činnosti. Nejvíce nálezů však pochází z kulturní vrstvy micoquien (100000-70000 př.Kr.), z počátku poslední doby ledové, kdy došlo k dočasnému návratu lesa. V této vrstvě bylo objeveno tisíce kusů kamenné industrie – drasadlovité nástroje, plošně retušované kusy, drobný pěstní klín aj., která byla z větší části vyrobena z křídového rohovce z nedalekého Bořitova. Byly zde nalezeny i kosti mamuta, soba a dalších zvířat, opět se stopami po opracování a také první kostěné nástroje (parohové palice, přibroušená žebra). Nejdůležitějším nálezem z micoquienu jsou však drobné kosterní pozůstatky neandrtálců staré přes 40 000 let, zejména pak část horní čelisti dospívajícího mužského jedince. Nečetné nálezy byly učiněny také v kulturní vrstvě gravettien (24000-18000 př.Kr.) z mladší fáze paleolitu. Více nálezů bylo objeveno v další vrstvě kultury magdalénien (13000-10000 př.Kr.), mezi nimiž vyniká kostěná industrie včetně ojedinělé „náčelnické hole“, parohových hrotů a ryté výzdoby na kostích a také nález zlomku lidské čelisti. Posledními nálezovou vrstvou z paleolitu je vrstva s kulturou epimagdalénien (10000-9000 př.Kr.), ve které se nalezlo množství kamenné industrie z pazourku a rohovce, opracované hlavně do podoby čepelek s otupeným bokem a krátkých škrabadel. Mezi kamennými nástroji byly objeveny dva lidské zuby.

Jeskyně Kůlna byla navštěvována či osidlována i v mladších obdobích pravěku. V mladší době kamenné (neolit) zde po sobě zanechal stopy lid s kulturou lineární keramiky, ve starší době bronzové lid unětické kultury a lid lužické kultury v mladší době bronzové. Z pozdní doby bronzové pocházejí nálezy bronzových předmětů a ze starší doby železné nález bronzové spony, která patřila kultuře horákovské. Před vstupem do jeskyně byla nalezena bronzová spona z doby římské (0-400)


Jak již bylo řečeno, jeskyně Kůlna sloužila za druhé světové války, stejně jako jiné jeskyně v Moravském krasu (např. jeskyně Býčí skála či jeskyně Výpustek v Křtinském údolí), jako zbrojní továrna. Tehdy byl povrch jeskyně zarovnán a vybetonován, čímž byla silně narušena, lépe řečeno, byla naprosto zničena nejmladší vrstva usazenin, která vznikla ve starších a mladších čtvrtohorách.

Datace

kulturadobafázedatace
mladší acheuléen -250000-130000
taubachien -130000-100000
micoquien -100000-70000
gravettien (pavlovien) -24000-18000
magdalénien -13000-10000
epimagdalénien -10000-9000
lineární keramika -5400-5100
lineární keramika - šárecký stupeň -5100-4900
únětická starší -2000-1800
únětická mladší -1800-1650
HA (popelnicová pole lužická - lužická kultura) -1300-1000
HC - HD1 (horákovská) -750-560
připravujeme

Matoušek, V., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 187-192



Sklenář, K.
:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 197

 

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 322-323

Mapa

Komentráře k této lokalitě: žádné | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017