Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-04-24
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/li-bela-02/75

Bělá, jeskyně Jislova

lokalita:Bělá
okres:

Semily

poloha:

Jislova

typ:

jeskyně

rozloha:10 x 7 m
nadm. výška: m.n.m.

Datace:

kultura: beuronien: -8000 až -5700

kultura: HA (popelnicová pole lužická - lužická kultura): -1300 až -1000

kompletní datace | časová osa

Přírodní rezervace Klokočské skály se nachází jižně od Malé skály v blízkosti obce Klokočí. Je tvořena dvěma komplexy Klokočských a Betlémských pískovcových skal, které se zvedají vysoko nad úroveň okolního terénu a vytvářejí tak jakousi náhorní plošinu obehnanou nepřístupnou skalní stěnou. Ve skalách vzniklo v průběhu času postupnou erozí velké množství skalních pseudokrasových dutin, přičemž něktré z nich jsou dnes turisticky více či méně přístupné, jako např. nejznámější jeskyně Postojna (Amerika), jeskyně Husova kaple, jeskyně zvaná „Indiánské pohřebiště“ či tzv. „Doudyho jeskyně“ a mnohé další. Něktére z jeskyní či převisů, jako již zmiňovaná jeskyně Postojna, jeskyně Jislova a Kristova, vydaly svědectví, jež dokládají mnohdy opakované využití pravěkým člověkem.

V západní stěně asi 30 m nad dnem údolí Zelený důl se nachází dnes jen obtížně přístupná jeskyně Jislova. Protože v současnosti jde spíše o hlubší výklenek pod převisem, jenž kdysi možná býval pseudokrasovou jeskyní podobnou jeskyni Postojna, je na místě spíše označení pec či abri než-li jeskyně – nevelké abri je asi jen 7 m široké a 10 m hluboké.

Nálezy v Jislově jeskyni prokázaly vedle přítomnosti lidu popelnicových polí mladší a pozdní doby bronzové také na pseudokrasové jeskyně poměrně výjimečnou přítomnost člověka neandrtálského typu kultury moustérien středního paleolitu. Jeskyni objevil v roce 1936 archeolog L. Jisl, který při  následném průzkumu v roce 1942, odkryl kompletně vrstvu, dokládající přítomnost lidu lužické kultury spolu s několika staršími artefakty, které byly později datovány do středního paleolitu. V této nálezové vrstvě lužické kultury bylo odkryto ohniště, slehlé listí, do jeskyně patrně přinesené zelené, jak snad dokazuje přítomnost ulity měkkýše, dále pak množství keramických střepů, kamenné nástroje a odštěpky. Terpve další výzkum však odhalil vrstvu středního paleolitu (Jisl – Prošek 1947; Filip 1947; Fridrich 1982), která vydala kolekci 137 kamenných artefaktů, jež představují kamenné nástroje jako jsou drasadla, nože, klínky, zobce, vruby, hrot a dlátko), spolu s polotovary a odpadem z výroby těchto kamenných nástrojů. Přítomnost těchto středněpaleolitických nálezů však lze vysvětlit v zásadě dvěma způsoby:
1) Kamenná industrie zde byla zanechána skutečně přímo člověkem neandrtálského typu. Proti této verzi však hovoří fakt, že jeskyně nemohla za posledních 50 tisíc let odolávat erozi a neměnit pořitom svůj tvar. Předpokládáme totiž, že Jislova jeskyně byla původně skutečně hlubší jeskyní typu Postojna a nálezová situace by ukazovala, že byly osídleny hlubší části jeskyně, což však u jiných krasových jeskyní osídlených ve středním paleolitu nebylo prokázáno.
2) Kamenná industrie zde propadla spolu se sedimentem některým z komínů z vyšších vrstev skal do hlubších protor jeskynního komplexu, který se pak následně zhroutil a do dnešních dnů se zachovala pouze jeho zadní, nejhlubší část jako nevelké abri. Pro tuto teorii pak podle Šídy a Prostředníka hovoří i přítomnost jílovitého sedimentu v jeskyni a ohlazení hran kamenných artefaktů.

Datace

kulturadobafázedatace
beuronien -8000-5700
HA (popelnicová pole lužická - lužická kultura) -1300-1000
připravujeme

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1994, str. 38

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str.26 

Matoušek, J., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 67-69

Šída, P.:
Středopaleolitické nálezy z pískovcového abri Jislova jeskyně u Turnova, 2005, PA XCVI, 5–30., str. 44–45 

Jan Prostředník, Petr Šída:
Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří, Muzeum Českého ráje v Turnově 2010. str. 24

Šída, P. – Prostředník, J.:
Předneolitické osídlení pseudokrasu Českého ráje, 2010. In: P. Krištuf – P. Vařeka, Opomíjená archeologie 2007 – 2008, 112-129.

Popis přístupu

Z obce Klokočí vystoupáme vzhůru Klokočskými průchody po červené turistické značce až na rozcestí Klokočské skály. Odtud pak pokračujeme dále po žluté turistické značce až k jeskyni Postojna nebo po červené turistické značce do části skalního komplexu zvané Betlémské skály.
Komentráře k této lokalitě: žádné | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017