Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-06-27
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/obri-hrad/4

Studenec, sakrální prostor Obří Hrad

lokalita:Studenec
okres:

Prachatice

poloha:

Obří Hrad

typ:

sakrální prostor

rozloha:2,5
nadm. výška:980 m.n.m.

Datace:

kultura: HD2 - HD3 (halštatská): -560 až -470

kultura: HD2 - 3 - LTA1 (halštatská - pozdní období - časný latén): -470 až -420

kompletní datace | časová osa

Záhadami opředené hradiště Obří hrad, které „činí dojem, jako by tu vše, (…), bylo bývalo rozkotáno nějakou velkou přírodní katastrofou, otřesem nebo otřesy a sesuvy...“(Šimek, 1950,1966), se nachází v severní části šumavského hřebenu s názvem Valy a je nejvýše položeným hradištěm v Čechách.

 

Opevnění. Hradiště je na severozápadní a východní straně chráněno prudkými skalnatými srázy, které klesají do údolí zlatonosné říčky Losenice. Celé hradiště bylo opevněno mohutnými valy, které vymezovaly prostor o rozloze 2,5 ha o délce 370 m a šířce 80 m. Obří hrad se skládá z akropole a předhradí. Akropole se nachází na nejvyšším místě hradiště a je obklopena na jihu a západě dvojitým valem, využívajícím přirozených skalisek, na východní straně se opevnění zachovalo pouze částečně. Valy akropole i dnes dosahují výšky 2 m a byly 3-4 m široké. Hradba byla vybudována z nasucho kladených kamenů s vnější a vnitřní zdí; prostor mezi nimi byl vyplněn volně naskládanými kameny. Nejzajímavějším místem akropole je skalní brána a tzv. kamenný stůl, původně monilit o rozměrech 170 x 180 cm. Na jižní straně navazují na akropoli valy předhradí, které stejně jako v případě opevnění akropole, využívají přirozených skalisek. Původní vstup do hradiště se předpokládá na jihu. Hradby Obřího hradu vykazují velké poškození, které bylo zapříčiněno tektonickými a seismickými procesy, které nelze blíže datovat. Lokalita je i v současné době ohrožena pokračujícími svahovými pohyby.

 

Nálezy. Hradiště bylo objeveno již napočátku 20. století. Větší výzkum zde byl proveden v roce 1988 archeology L. Konečným, M. Slabinou a J. Waldhauserem. Znovu bylo hradiště zkoumáno v letech 2002-03 pod vedením M. Slabiny. Neuvěřitelné je, že i přes četné výzkumy a více než 100 vykopaných sond nebyly dosud na Obřím hradě objeveny žádné pozůstatky po pravěké materiální kultuře ani stopy po stavení. Tuto neutěšenou  nálezovou situaci by bylo snad možné vysvětlit seismickými otřesy, které sebou mohly strhnout veškeré doklady po stavbách i ostatní nálezy. Pouze pomocí detektoru kovů bylo na Obřím hradě nalezeno 14 mincí ze 3.-1. století př.n.l., mezi nimi i republikánský denár z roku 130 s obrazem lodi a nápisem ROMA. Dlouho však byly tyto mince považovány za podvrh. Až v roce 2002 byla potvrzena pravost všech mincí, nalezených na této lokalitě.

 

Datace. Vzhledem k absenci nálezů je problémem správně datovat hradiště, pravděpodobně však vzniklo v pozdní době halštatské a bylo využíváno i na konci doby laténské. Na tuto dataci je usuzováno hlavně díky shodným prvkům s hradišti tzv. věnecké skupiny, mezi které patří také hradiště Sedlo u Albrechtic (902 m n.m.), které je nepříliš vzdálené od Obřího hradu a vykazuje shodné prvky ve fortifikaci a ve výběru vysoko položeného  místa. Hradiště Sedlo vzniklo v pozdním halštatu a bylo využíváno i v době laténské, ve 2.-1. století.

 

Funkce. Funkce hradiště Obří hrad byla a je již velmi dlouho diskutovaná. Sídelní funkce, vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám lokality a absenci dokladů po sídelní činnosti, nepřipadá v úvahu. Hradiště snad mohlo plnit funkci útočištnou, refugiální, avšak ani tato možnost není přiliš pravděpodobná, protože v okolí lokality téměř neexistovalo početnější osídlení. Uvažovalo se i o tom, že sloužilo jako ochrana rýžovišť zlata na Losenici či jako ochrana obchodní stezky. Jako nejpravděpodobnější se jeví funkce kultovní a shromažďovací, na niž mimo jiné poukazuje velmi zajímavá až  fantastická hypotéza o existenci jakéhosi průchodu, vedoucího mezi vnějším a vnitřním valem akropole, obkružujícím její plochu, který mohl začínat u skalní brány na severu a končit na východě u „kamenného stolu“, na nejvyšším místě hradiště. Průchod mezi dvěma hradbami tak mohl představovat jakýsi přechodový rituál, umožňující věřícím průchod z profánní části hradiště, tedy ze světského světa vůbec, do světa sakrálního, do posvátného okrsku hradiště, v jehož středu stál kamenný oltář, jenž mohl představovat střed světa a snad mohl sloužit jako oltář, na kterém byly vykonávány oběti určené nějakému nebeskému božstvu.

Datace

kulturadobafázedatace
HD2 - HD3 (halštatská) -560-470
HD2 - 3 - LTA1 (halštatská - pozdní období - časný latén) -470-420
Studenec

Seznam všech obrázků k této lokalitě

obrázekpopis
jc-studenec-01-1.jpgStudenec
jc-studenec-01-10.jpgStudenec
jc-studenec-01-102.jpgStudenec
jc-studenec-01-103.jpgStudenec
jc-studenec-01-104.jpgStudenec
jc-studenec-01-105.jpgStudenec
jc-studenec-01-106.jpgStudenec
jc-studenec-01-107.jpgStudenec
jc-studenec-01-108.jpgStudenec
jc-studenec-01-109.jpgStudenec
jc-studenec-01-11.jpgStudenec
jc-studenec-01-110.jpgStudenec
jc-studenec-01-111.jpgStudenec
jc-studenec-01-112.jpgStudenec
jc-studenec-01-113.jpgStudenec
jc-studenec-01-114.jpgStudenec
jc-studenec-01-115.jpgStudenec
jc-studenec-01-116.jpgStudenec
jc-studenec-01-117.jpgStudenec
jc-studenec-01-118.jpgStudenec
jc-studenec-01-119.jpgStudenec
jc-studenec-01-12.jpgStudenec
jc-studenec-01-120.jpgStudenec
jc-studenec-01-121.jpgStudenec
jc-studenec-01-122.jpgStudenec
jc-studenec-01-123.jpgStudenec
jc-studenec-01-124.jpgStudenec
jc-studenec-01-125.jpgStudenec
jc-studenec-01-126.jpgStudenec
jc-studenec-01-127.jpgStudenec
jc-studenec-01-128.jpgStudenec
jc-studenec-01-129.jpgStudenec
jc-studenec-01-13.jpgStudenec
jc-studenec-01-130.jpgStudenec
jc-studenec-01-131.jpgStudenec
jc-studenec-01-132.jpgStudenec
jc-studenec-01-133.jpgStudenec
jc-studenec-01-134.jpgStudenec
jc-studenec-01-135.jpgStudenec
jc-studenec-01-136.jpgStudenec
jc-studenec-01-137.jpgStudenec
jc-studenec-01-138.jpgStudenec
jc-studenec-01-139.jpgStudenec
jc-studenec-01-14.jpgStudenec
jc-studenec-01-140.jpgStudenec
jc-studenec-01-141.jpgStudenec
jc-studenec-01-142.jpgStudenec
jc-studenec-01-143.jpgStudenec
jc-studenec-01-144.jpgStudenec
jc-studenec-01-145.jpgStudenec
jc-studenec-01-146.jpgStudenec
jc-studenec-01-147.jpgStudenec
jc-studenec-01-148.jpgStudenec
jc-studenec-01-149.jpgStudenec
jc-studenec-01-15.jpgStudenec
jc-studenec-01-150.jpgStudenec
jc-studenec-01-151.jpgStudenec
jc-studenec-01-152.jpgStudenec
jc-studenec-01-153.jpgStudenec
jc-studenec-01-154.jpgStudenec
jc-studenec-01-155.jpgStudenec
jc-studenec-01-156.jpgStudenec
jc-studenec-01-157.jpgStudenec
jc-studenec-01-158.jpgStudenec
jc-studenec-01-159.jpgStudenec
jc-studenec-01-16.jpgStudenec
jc-studenec-01-160.jpgStudenec
jc-studenec-01-161.jpgStudenec
jc-studenec-01-162.jpgStudenec
jc-studenec-01-163.jpgStudenec
jc-studenec-01-164.jpgStudenec
jc-studenec-01-165.jpgStudenec
jc-studenec-01-166.jpgStudenec
jc-studenec-01-167.jpgStudenec
jc-studenec-01-168.jpgStudenec
jc-studenec-01-169.jpgStudenec
jc-studenec-01-17.jpgStudenec
jc-studenec-01-170.jpgStudenec
jc-studenec-01-171.jpgStudenec
jc-studenec-01-172.jpgStudenec
jc-studenec-01-174.jpgStudenec
jc-studenec-01-175.jpgStudenec
jc-studenec-01-176.jpgStudenec
jc-studenec-01-177.jpgStudenec
jc-studenec-01-178.jpgStudenec
jc-studenec-01-18.jpgStudenec
jc-studenec-01-19.jpgStudenec
jc-studenec-01-2.jpgStudenec
jc-studenec-01-20.jpgStudenec
jc-studenec-01-21.jpgStudenec
jc-studenec-01-22.jpgStudenec
jc-studenec-01-23.jpgStudenec
jc-studenec-01-24.jpgStudenec
jc-studenec-01-25.jpgStudenec
jc-studenec-01-26.jpgStudenec
jc-studenec-01-27.jpgStudenec
jc-studenec-01-28.jpgStudenec
jc-studenec-01-29.jpgStudenec
jc-studenec-01-3.jpgStudenec
jc-studenec-01-30.jpgStudenec
jc-studenec-01-31.jpgStudenec
jc-studenec-01-32.jpgStudenec
jc-studenec-01-33.jpgStudenec
jc-studenec-01-34.jpgStudenec
jc-studenec-01-35.jpgStudenec
jc-studenec-01-36.jpgStudenec
jc-studenec-01-37.jpgStudenec
jc-studenec-01-38.jpgStudenec
jc-studenec-01-39.jpgStudenec
jc-studenec-01-4.jpgStudenec
jc-studenec-01-40.jpgStudenec
jc-studenec-01-41.jpgStudenec
jc-studenec-01-42.jpgStudenec
jc-studenec-01-43.jpgStudenec
jc-studenec-01-44.jpgStudenec
jc-studenec-01-45.jpgStudenec
jc-studenec-01-46.jpgStudenec
jc-studenec-01-47.jpgStudenec
jc-studenec-01-48.jpgStudenec
jc-studenec-01-49.jpgStudenec
jc-studenec-01-5.jpgStudenec
jc-studenec-01-50.jpgStudenec
jc-studenec-01-51.jpgStudenec
jc-studenec-01-52.jpgStudenec
jc-studenec-01-53.jpgStudenec
jc-studenec-01-54.jpgStudenec
jc-studenec-01-55.jpgStudenec
jc-studenec-01-56.jpgStudenec
jc-studenec-01-57.jpgStudenec
jc-studenec-01-58.jpgStudenec
jc-studenec-01-59.jpgStudenec
jc-studenec-01-6.jpgStudenec
jc-studenec-01-60.jpgStudenec
jc-studenec-01-61.jpgStudenec
jc-studenec-01-62.jpgStudenec
jc-studenec-01-63.jpgStudenec
jc-studenec-01-64.jpgStudenec
jc-studenec-01-65.jpgStudenec
jc-studenec-01-66.jpgStudenec
jc-studenec-01-67.jpgStudenec
jc-studenec-01-68.jpgStudenec
jc-studenec-01-69.jpgStudenec
jc-studenec-01-7.jpgStudenec
jc-studenec-01-70.jpgStudenec
jc-studenec-01-71.jpgStudenec
jc-studenec-01-72.jpgStudenec
jc-studenec-01-73.jpgStudenec
jc-studenec-01-74.jpgStudenec
jc-studenec-01-75.jpgStudenec
jc-studenec-01-76.jpgStudenec
jc-studenec-01-77.jpgStudenec
jc-studenec-01-78.jpgStudenec
jc-studenec-01-79.jpgStudenec
jc-studenec-01-8.jpgStudenec
jc-studenec-01-80.jpgStudenec
jc-studenec-01-81.jpgStudenec
jc-studenec-01-82.jpgStudenec
jc-studenec-01-83.jpgStudenec
jc-studenec-01-84.jpgStudenec
jc-studenec-01-85.jpgStudenec
jc-studenec-01-86.jpgStudenec
jc-studenec-01-87.jpgStudenec
jc-studenec-01-88.jpgStudenec
jc-studenec-01-89.jpgStudenec
jc-studenec-01-9.jpgStudenec
jc-studenec-01-90.jpgStudenec
jc-studenec-01-91.jpgStudenec
jc-studenec-01-92.jpgStudenec
jc-studenec-01-93.jpgStudenec
jc-studenec-01-94.jpgStudenec
jc-studenec-01-95.jpgStudenec
jc-studenec-01-96.jpgStudenec
jc-studenec-01-97.jpgStudenec
jc-studenec-01-98.jpgStudenec
jc-studenec-01-99.jpgStudenec

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 209

 

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 300 - 302

 

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 369

 

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách (Dodatky), Libri, Praha 2007, str. 58

 

Konečný, L., Slabina, M., Waldhauser, J.:
Pravěké ohrazení Obří hrad na Kašperskohorsku, In. Vlastivědné zprávy muzea Šumavy (2), Muzeum Šumavy, Sušice 1990, str. 3-40

Mapa

Z Kašperských Hor po silnici 145 do obce Nicov. Na začátku obce odbočka vpravo přes pole nahoru do lesa a po cestě až do místní části Popelná, kde cesta končí. Odtud pak po žluté turistické značce na západ a nahoru do kopce Valy kde pokračujeme porostem dokud nenarazíme na kolmou stezku. Po ní, stále sledujíc turistickou značku, se vydáme doprava až k hradišti. Po té co projdeme branou ve valu, pokračuje značka až k samotnému centru hradiště.
Komentráře k této lokalitě: 1 | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017