Vytisteno z www.archeolog.cz, 2017-04-24
adresa: http://www.archeolog.cz/lokalita/oppidum-stradonice/38

Stradonice, oppidum Hradiště

lokalita:Stradonice
okres:

Beroun

poloha:

Hradiště

typ:

oppidum

rozloha:90,3 ha
nadm. výška:380 m.n.m.

Datace:

kultura: LTD1 - 2 (laténská): -125 až -30

kompletní datace | časová osa

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Při této „zlaté horečce“ byla velká část oppida prokopávána a drancována zhruba třemi stovkami kopáčů denně.

 

Výzkum. Teprve po čtvrt století drancování, v roce 1902, byl na stradonickém oppidu prováděn první profesionální rozsáhlý výzkum pod vedením J.L. Píče. Při tomto, ale i při některých dalších výzkumech nebyla bohužel vypracována podrobná zpráva. Zajímavé informace přinesl záchranný výzkum, prováděný v roce 1981 A. Rybovou a J. Drdou. Při tomto výzkumu bylo mimo jiné zjištěno, že jihovýchodní část oppida nebyla téměř porušena při zmiňované zlaté horečce.

 

Poloha. Stradonické oppidum se rozkládá na vrchu Hradiště, který je na severu a severovýchodě obtékaný Berounkou a na jihu a severozápadě Habrovým potokem. Hradiště zaujímá plochu o rozloze 90,3 ha a bylo patrně rozděleno na akropoli a předhradí, ačkoli v současnosti toto dělení již není patrné. Akropole se nacházela na  nejvyšší, jihozápadní části hradiště.

 

Opevnění. Z opevnění se dochovaly pouze malé úseky valů s branami. Bylo zjištěno, že fortifikace byla v době fungování oppida dvakrát přestavována. Hradba opevnění měla čelní zeď z nasucho kladených kamenů, které byly zpevněny kůly zapuštěnými do země. Na tuto zeď navazoval hlinitokamenitý val s dřevěnou konstrukcí. Celá hradba dosahovala šířky 2,5 m. Do oppida se vstupovalo patrně čtyřmi bránami, z nichž dvě se podařilo lokalizovat. Hlavní brána se nacházela na jihovýchodě hradiště a byla zdvojená.

 

Datace. Práce na opevnění oppida Stradonice začaly kolem roku 120 př. n.l., avšak lokalita byla osídlena již někdy po pol. 2. století př.n.l. Oppidum zaniká někdy mezi léty 40 a 25 př.n.l., patrně z důvodu příchodu germánských kmenů na naše území.

 

Osídlení a stavby. Při záchranném výzkumu v roce 1981 bylo zjištěno, že vnitřní zástavba na oppidu byla uspořádána do dvorcového systému. Každý dvorec zahrnoval více staveb – různé typy obydlí, hospodářské objekty, studny a cisterny a byl samostatnou jednotkou, vymezenou určitým ohrazením. Nejvíce staveb bylo objeveno v severní a severovýchodní části. Je velmi pravděpodobné, že se na stradonickém oppidu nacházela svatyně (stejně jako na oppidu Závist či Třísov), snad povrchová stavba, na nejvyšším místě hradiště.

 

Nálezy. Na stradonickém oppidu bylo nalezeno neuvěřitelné množství nálezů – více než 100 000 – zlaté, stříbrné mince, kostěné, železné, bronzové předměty, spony, skleněné náramky a korále, jantarové korále. Bylo zde nalezeno velké množství jemné keramiky, točené na hrnčířském kruhu, která byla zdobena červenou a bílou malbou. Pochází odtud i velké množství dokladů o zemědělské a výrobní činnosti obyvatel oppida - rýče, radlice, kosy, srpy, sekery, pily, dláta, doklady kováren, slévačských dílen, kovolitectví. Zajímavé jsou jistě nálezy z bronzu, které sloužily jako lékařské předměty – udice, pinzety, hřebeny, ušní lžičky...

 

Funkce a význam. Oppidum Stradonice bylo ve své době významným obchodním a výrobním centrem, nedaleké oppidum Závist pak centrem správním a kultovním. Stradonice vzkvétaly i díky zdrojům nerostného bohatství, hlavně železa, které se nacházely v okolí. Do oppida se dostávaly v hojném počtu importy z jihu, což svědčí o čilém obchodním styku se zahraničím. O významnosti stradonického oppida svědčí i fakt, že disponovalo svojí vlastní mincovnou. Toto privilegium mělo vedle Stradonic na našem území pouze oppidum na Závisti. Vyráběly se zde zlaté „duhovky“ i stříbrné mince.

Datace

kulturadobafázedatace
LTD1 - 2 (laténská) -125-30
Stradonice

Drda, P., Rybová, A.:
Keltové a Čechy, Academia, Praha 1998, str. 138-139, 153-154

 

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri 2003, str. 293-298

 

Pleiner, R.:
Pravěké dějiny Čech, Academia, Praha 1978, str. 612-614

 

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 206

 

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 464-465

Mapa

Komentráře k této lokalitě: žádné | Číst a přidávat komentáře
Sdílet na Facebook Přidat jako tweet na Twitter Přidat do Google Buzz Přidat.eu záložku Přidat záložku či sdílet | nahoru | úvodní strana

Web pro nás připravují cr8.cz. Zabývají se publikačními systémy a internetovým marketingem. Máte-li zájem o publikační systém Joomla, obtaťte se na ně.

Připravil tým archeolog.cz © 2017