Minice, hradiště Hradiště

Hradiště s akropolí z mladohalštatského období, které existovalo méně než 70 let a bylo zničeno požárem. Jeho umístění i předměty, které zde byly nalezeny svědčí o velkém významu lokality.

Hradiště Minice se nachází na okraji obce Kralupy nad Vltavou, na ostrožně nad soutokem potůčku Rusavka a Zákolanského potoka.

Opevnění. Hradiště je složeno z vlastního hradiště s akropolí a ze severního a východního předhradí. Vzhledem k tomu, že je ostrožna s hradištěm z jihu a od západu téměř nepřístupná  a na severní straně byla částečně chráněna skalnatým hřbetem, bylo hradiště volně přístupné pouze z východu.

Na severní straně akropole (40 x 40 m) byla zjištěna kamenná hradba, postavená z vnější a vnitřní zdi. Na stavbu hradby byly použity balvany a vnitřní prostor byl vysypán kamením. Akropole byla na východní straně oddělena od vlastního hradiště příkopem o délce 60 m, šířce 5-6 m a hloubce 3 m, který byl vylámán do skály.Vlastní část hradiště o rozměrech 200 x 50 m bylo chráněno na východě příkopem asi 4 m širokým a 2 m hlubokým a kamennou hradbou přibližně 3 m širokou. Z tohoto opevnění zbyly pouze rozorané zbytky. Na jižní straně se po celé délce zachovala kamenná hradba. Zbytky valu jsou v terénu ještě patrné. Za touto hradbou byly nalezeny dvě hromady valounků, které sloužily jako munice. Přístupný severní okraj opevněn nebyl, byl ale chráněn severním předhradím.

Osídlení. Plocha hradiště byla pouze sporadicky zastavěná. Hned za příčným valem bylo zjištěno několik polozemnic. V polozemnici, která byla odkryta ve střední části ostrožny, byla nalezena kostěná kolečka, původně navlečená na šňůrce, nepoškozený hrnec s obilím na dně, část dětské obličejové kosti a také hliněný oltářík, pod nímž ležela neolitická sekera. Nález polozemnic, zásobních jam a jamek po kůlech prokazuje existenci osady na severním předradí o ploše asi 2 ha. Výzkum prokázal alespoň částečné osídlení i východního předhradí - 10 ha velké plochy, která byla na západě vymezena hradištěm, na severu buližníkovým hřebenem a na jihu údolím Rusavky. Na východě pak mohlo být toto předhradí od roviny odděleno dnešní vysokou mezí. V blízkosti hradiště, na severním úpatí kopce, se nacházela další osada, která vznikla patrně současně s hradištěm, avšak přetrvala až do časné doby laténské, kdy hradiště již neexistovalo. Na akropoli se nalezly dvě kameny vydlážděné plošiny o rozměrech 12 x 8 m a 6 x 3 m, patrně pozůstatky obdélníkových staveb. Je možné, že tyto stavby měly kultovní funkci.

Hradiště se nacházelo v hustě osídlené oblasti. V okruhu čtyř kilometrů bylo zjištěno 8 sídlišť a mohylové pohřebiště v Chýnově.

Nálezy. Systematicky byla prozkoumána pouze jedna desetina plochy hradiště, přesto bylo objeveno přes deset tisíc nálezů, a to hlavně keramiky a zvířecích kostí. Kovových předmětů se nalezlo jen několik. Mezi významné nálezy patří zlomek džbánku točeného na kruhu; zatím nejstarší keramika točená na kruhu v Čechách.  Dále ze nalezly čtyři výhonky rudého středomořského korálu z náhrdelníku, bronzová trojbřitá šipka s tuleljkou, připomínající šipky používané v 7. a 6. století v Řecku, bronzový jehelníček, železný kruh malého průměru ovinutý bronzovou páskou, černě malovaná keramika, část hliněného oltáříku, zlomky dětských lebek a také kosti stepního ptáka dropa velkého.

Datace. Hradiště bylo vybudováno v 6. století př.n.l. a ve stejném století i zaniklo. Doba trvání hradiště se odhaduje na 70 let. Vzhledem ke zjištěným stopám po požáru opevnění lze usuzovat, že hradiště bylo zničeno požárem.

Funkce. Funkce a význam hradiště s jistotou zjistit nelze. Vzhledem k hustému okolnímu osídlení a nálezům na hradišti lze usuzovat, že hradiště bylo sídlem elity a snad plnilo i kultovní funkci.

Datace

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:

Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 201-204

Sklenář, K.:

Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 114-115

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.: 

Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 204-206

Waldhauser, J.:

Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 335