Katovice, hradiště Kněží hora

Slovanské hradiště Kněží hora u Katovic je hradištěm s jedním z nejdůmyslnějších, nejsložitějších a nejkomplexnějších opevnění vybudovaných Slovany v raném středověku na našem území.

Poloha. Hradiště se nalézá na samostatně stojícím vrchu s názvem Kněží hora nedaleko obce Katovice nad levým břehem Otavy.

Opevnění. Hradiště disponuje jedním z nejdůmyslnějších a nejsložitějších dochovaných raně středověkých opevnění v Čechách, které vymezuje plochu o rozloze 8 ha. Na jižní straně, kde svahy hory prudce klesají k Otavě a vytvářejí osmdesáti metrové převýšení, je hradiště opevněno nejslaběji. Nejjednodušší přístup je na severovýchodní straně a proto je zde hradiště chráněno několika liniemi opevnění. Hradiště je členěno na akropoli, která se nalézá na vrcholové plošině hory, a na dvě předhradí. Akropole je opevněna po celém svém obvodu a od západu, severu i východu se na její opevnění napojuje svažité vnitřní předhradí s až 4 m vysokými dvojitými valy s příkopy, jež dosahují délky 433 m a 424 m. K vnitřnímu předhradí se přimyká předhradí vnější, které je chráněno valem s vnějším příkopem v délce 640 m, místy dosahujícím výšky až 5 metrů ode dna příkopu. Původní hlavní vstup do hradiště, v podobě čelní brány se zataženými křídly hradby dovnitř hradiště, je dosud patrný v severní části vnějšího valu. Do samotné akropole byl vstup na západní straně.

Opevnění Kněží hory nebylo dosud systematicky prozkoumáno. Podle terénních pozorování se usuzuje na dřevohlinité opevnění roštové konstrukce s čelní, nasucho kladenou kamennou zdí.

Datace a nálezy. Hradiště je datováno do 9. století, kdy bylo důležitým střediskem středního Pootaví, spolu s hradišti v Liběticích, Něměticích a Řepicích. Hradiště není zatím příliš bohaté na nálezy. Na vnitřním předhradí byly objeveny základy pravoúhlého objektu o rozměrech 3 x 2,2 m, interpretovaného jako strážní chata. Na vnějším předhradí byla objevena zachovalá pec. Zajímavostí jsou jisté zmínky o kamenných základech větší budovy v prostoru akropole, které byly v minulosti rozebrány. Mohlo by jít o nějakou reprezentační stavbu, která by měla své paralely na jiných významných hradištích té doby.

V prostoru hradiště byly nalezeny stopy po starším osídlení, a to po osídlení lidu mohylové kultury mladší doby halštatské. V této době bylo osídleno patrně pouze předhradí, akropole byla osídlena až v době hradištní. Hradiště mělo snad jen refugiální, tj. útočištní charakter.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri 2003, str. 123-125

Lutovský, M., Michálek, J.:
Archeologie knížecího sídla, SET OUT, Praha 2002, str. 149-152

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 103-104

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 143

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 260