Vytisteno z www.archeolog.cz, 2024-12-06
adresa: https://www.archeolog.cz/lokalita/budin-belcice/8

Bělčice, sakrální prostor Budín

lokalita:Bělčice
okres:

Strakonice

poloha:

Budín

typ:

sakrální prostor

rozloha:107 x 101
nadm. výška:536 m.n.m.

Datace:

kultura: LTB2 - LTC1 (laténská): -325 až -180

kultura: LTC2 (laténská): -180 až -125

kultura: LTD1 - 2 (laténská): -125 až -30

kompletní datace | časová osa

Archeologická lokalita, sakrální prostor Bělčice je jedním z mála čtyřúhelníkových valů, tzv. Viereckschanze, nacházejících se na našem území. Viereckschanzen byly využívány Kelty v době laténské jako místo kultu, posvátný prostor a shromaždiště.

Sakrální prostor Bělčice se nalézá na východním svahu těsně pod vrcholem kopce Budín stejnojmenné vesnice. Valy zaujímají prostor o velikosti 107 x 101 m v nadmořské výšce 536 m n.m.

Opevnění. Opevnění čtyřúhelníkových valů se zachovalo pouze částečně; nejzachovalejší stranou je  strana severozápadní, kde val dosahuje výšky až 2,95 m. Val byl opatřen vnějším příkopem, dnes hlubokým 3,9 m. Hliněný val byl nasypán na původní terén a před ním byl vyhlouben příkop se zašpičatělým dnem. Šířka valu spolu s příkopem dosahuje dnes až 6 m. Dvě strany bělčického sakrálního prostoru jsou v terénu, díky zemědělské činnost, patrné pouze jako terénní vlna.

Nálezy. Na dně příkopu byla nalezena laténská keramika a uvnitř čtyřúhelníkového prostoru byl objeven kamenný žernov. Jižně od lokality, ve vzdálenosti 300 m, byl nalezen brousek a soubor keramiky ze 3.-1. st. př.Kr. Nálezy si lze prohlédnout v muzeu v Blatné.

Datace a funkce.  Sakrální prostor Bělčice byl využíván v mladší době železné, v 3.-1. stol.př.Kr. Čtyřúhelníkové valy sloužily zřejmě jako shromaždiště, kutlovní místo, a možná i jako sídelní prostor keltského obyvatelstva v této oblasti. Podle Sklenáře šlo o vymezení posvátného prostoru keltské svatyně z mladší doby laténské (2.-1.st.)

Sklenář uvádí, že byl bělčický sakrální prostor využit ještě krátkodobě jako ležení českého stavovského vojska krátce před bitvou na Bílé hoře na podzim roku 1620.

Prohlubeň v nejsevernějším cípu SZ valu jsme považovali za pozůstalou stopu po archeologické sondě, avšak J.Waldhauser o této anomálii nehovoří jako o sondě, nýbrž jako b místě, ve kterém jsou obiloviny tmavěji zabarvené a o něco vyšší než rostliny okolní, a kde se proto prováděl povrchový sběr. ???

Datace

kulturadobafázedatace
LTB2 - LTC1 (laténská) -325-180
LTC2 (laténská) -180-125
LTD1 - 2 (laténská) -125-30
připravujeme

Sklenář, K.:

Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 39

 

Waldhauser, J.:

Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 147

Mapa

Z obce Bělčice se vydáte na západ směrem na Záhrobí či Újezdec, Tisov a Hvožďany. Zastavíte-li se na rozcestí, kde se silnice rozděluje vpravo na Záhrobí a vlevo na Újezdec, měly by být čtyřúhelníkové valy vidět na svahu přímo před vámi.
Komentráře k této lokalitě: 6 | Číst a přidávat komentáře
nahoru | úvodní strana

Created 2008 by cr8.cz.

Připravil tým archeolog.cz © 2024