Jednou z kultur objevujících se v době halštatské (podívejte se na dataci v časové ose). Doba halštatská je na našem území datovaná od 8. století do cca 450. př. Kristem. Bylanská kultura je spjata především s územím středních a severozápadních Čech.
celý článek o bylanské kultuře
Keltové, indoevropský národ, který se objevuje kolem 5 st.př.n.l. v jižní polovině střední Evropy, s těžištěm podél severních Alp a horního toku Dunaje. Tradičně jsou Keltové spojováni s kulturou laténskou, která dostala své jméno podle naleziště La Tène u Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku, kde bylo odhaleno velké množství nálezů (železné zbraně, nástroje, kování, bronzové předměty, lidské ostatky), díky nimž bylo možné klasifikovat další nálezy, pocházející nejen ze stejného období, ale i z období předcházejících a následujících. Keltové obsadili oblasti mezi iberským poloostrovem, Irskem a Anglií a Malou Asií. Jejich expanzi omezovali Germáni na severu, Římané na jihu a Dákové na východě. Po roce 51 př.n.l., kdy Caesar dobyl Galii, pozbývají Keltové postupně své nezávislosti a až na malé výjimky též své kmenové identity a stávají se součástí nově se utvářejících evropských národů.
celý článek o keltské historii
Laténské doba je označení mladší doby železné. Na našem území počíná přibližně 420 př. n. l. (viz. časová osa). Navazuje na halštatskou dobu, což je starší doba železná. Laténská doba nese jméno podle osady La Tène u Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku. Během této epochy, pěti století, se Keltové rozšířili z oblasti horního Rýna a horního Dunaje takřka po celé Evropě. Na důvody této expanze nejsou jednoznačná stanoviska. O síle tehdejšího keltského rozmachu svědčí i dobytí Říma Brenusem (kolem roku 390 př. n. l.). Taktéž vyplenění Delf. Zdrojem informací o laténské době jsou nám mimo archeologických výzkumů i také záznamy v řecké a římské literatuře.
celý článek o laténské době
Vzhledem k úplnému nedostatku původních písemných pramenů o keltském náboženství kontinentální Evropy se musíme při jeho rekonstrukci spolehnout na společné indoevropské kořeny a na indo-keltský paralelismus, na zprávy, které jsou zprostředkované Římany, tzv. interpretatio romana, na archeologické nálezy a na irské texty, které vznikly v 6.-8. století, na irské epické báje a folklór. Původní irské texty však byly sepsány již v křesťanském prostředí a přestože je v nich obsažena předkřesťanská keltská tradice, keltský pohanský nadpřirozený svět je tu upraven a zneutralizován. Důvodem absence písemných pramenů o keltském náboženství je rituální zákaz psaní, který se týkal hlavně druidů, kteří písemné zaznamenávání jejich učení považovali za bezbožnost a hřích. V běžném životě však Keltové písmo používali, a to písmo řecké.
celý článek o keltském náboženství
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024