Holubov, oppidum Třísov

Oppidum Třísov - první z keltských oppid, ležících na řece Vltavě a kopírujících starou obchodní stezku ze Solné komory. Třísovské oppidum leží v nádherné krajině nedaleko Českého Krumlova, nad vltavským meandrem při soutoku Vltavy a Křemžského potoka. Sama lokalita vybízela jistě již v pravěku k vybudování pravěkého města nejen svou polohou, terénem, blízkostí obchodní stezky, ale také pozitivní energií místa prohřátého sluncem.

Opevnění. Skalnaté srázy, místy až 120 m vysoké, poskytovaly přirozenou ochranu oppida na jeho sevorozápadní straně. Západní a jihozápadní strana oppida, která byla nejméně chráněná (oppidum zde plynule přechází ve volný, přístupný terén) byla opevněna fortifikací, tvořenou dvěma souběžnými hradbami, které byly z vnější strany lemované hlubokými hrotitými příkopy. Při zkoumání vnitřního, mohutnějšího, valu byla odhalena valová konstrukce (1. pozoruhodnost). Val byl v základně široký 7 m, dochovaná nejvyšší výška valu je 1,7 m, z níž leze usuzovat na původní výšku hradby 4-5 m. Čelní strana hradby byla postavena z kamenů kladených nasucho, které byly zpevněny svislými kůly v odstupech 1 m. Zvláštností této hradby je pokus stavitelů o jakési dekorativní prvky. Tato dekorace spočívala ve vodorovných pásech z velkých opracovaných kamených desek, které opticky hradbu rozčlěňovaly. V prostoru mezi oběma valy, širokém 15-20 m, se nalézají zbytky jakýchsi náspů či příčných valů (2.pozoruhodnost), jejichž účelem bylo patrně znesnadnit nepříteli pohyb před hlavní branou. Hlavní brána byla dlážděna a měla pro tuto dobu typický klešťovitý tvar, doplněný menším valem, který chránil pramen vody, nacházejíci se v sousedství brány.

Akropole. Oppidum je tvořeno dvěma vrcholky (akropolemi) v severozápadním a jihozápadním rohu a sedlem mezi nimi. Obě akropole byly opatřeny vlastním, vnitřním opevněním.  Jížní akropole mohla možná sloužit jako sídlo vládce a severní akropoli by snad mohl být přidělen kultovní význam, na který by bylo možno usuzovat hlavně na základě objevu stavby s oktogonálním půdorysem tvořeným kůlovými jamkami, který je velmi neobvyklý a proto je snad možné usuzovat na stavbu sakrální. Této funkci by odpovídal i objev stop po dřevěném hrazení, které mohlo mít za úkol oddělit tuto stavbu od jejího profánního okolí. Nález fragmentu bronzové pánve tzv. Aylesfordského typu (import z Itálie) vyjímečnost tohoto místa jenom potvrzuje. Tato povrchová stavba vznikla v 1. stol. př. Kr.

Osídlení a stavby. Nejhustější osídlení zaznamenal archeologický výzkum v sedle na ploše mezi oběma akropolemi, kde byla odkryta zástavba v podobě kůlových nadzemních staveb se sedlovou střechou a dlážděnou podlahou a zahloubených chat. Kůlové stavby byly hojnější ve středu osídlené plochy. Uvnitř těchto staveb se nalézala jáma na skladování obilí hluboká až 1,8 m a většinou byly bez ohniště. Zahloubené chaty obsahovaly ohniště a byly obvyklejší na okraji osídlené plochy. Další stavby stály na po obvodu oppida na severní a jižní straně. Na oppidu byly objeveny také pozůstatky po umělých terasách, které jsou typické i pro ostatní oppida a měly zajistit co nejvíce vodorovné plochy pro další stavby.

Datace. Podle chronologického zařazení velkého množství nálezů oppidum Třísov vzniklo někdy po roce 150 př.Kr. Vznik oppida v této lokalitě byl podmíněn blízkými ložisky železné rudy, tuhy a polohou v blízkosti stezky, po které se dopravovala sůl ze Solné komory. Oppidum zaniklo někdy po roce 50 př.Kr, snad v důsledku expanze germánských kmenů. Jediným důkazem pobytu Germánů na oppidu je však jeden jediný nález zlomku jejich keramiky.

Nálezy. Mezi nálezy z tohoto oppida patří několik mincí, z nichž jedna zlatá, římská keramická lampička s tlačeným dekorem, žernovy,množství tuhové keramiky, hojně je i zastoupena malovaná keramika a bílými a čarvenými pásy a se šachovnicovými vzory. Dále pak bylo nalezeno železné nářadí, předměty z bronzu (klíče, kolečka, rukojeť poháru, nožka nádoby římského původu). Je zajímavé, že se na třísovském oppidu nalezlo velmi malé množství zbraní (zlomek čepele meče a několik hrotů kopí). Mezi nálezy ozdob patří skleněné korálky, zlomky skleněných náramků a hlavně spony.

Datace

1 - hlavní brána do oppida

2 - současný vstup do oppida

3 - jižní akropole 

4 - severní akropole

5 - východní brána do oppida

6 - zřícenina hradu Dívčí kámen

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Drda, P., Rybová, A.:
Keltové a Čechy, Academia, Praha 1998

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri 2001

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.: 
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri 2003

Pleinar, R.:

Pravěké dějiny Čech, Academia, Praha 1978, str. 618-619