Ostroměř, hradiště Hradišťko

Raně středověké hradiště slovanského kmeme Charvátů.

Poloha. Hradiště se nachází na ostrožně nad údolím potoka Javorka severovýchodně od obce Ostroměř. Lesnatá plošina hradiště, ve tvaru trojúhelníka, má rozlohu kolem 30 ha. Delší osa hradiště měří 800 m, na západě je široké 600 m a na východě 250 m.

Opevnění. Obvodové opevnění se nedochovalo v celé své délce, bylo silně poničeno novodobým lomem a cihelnami. Nejlépe viditelné je opevnění na západní straně, kde se zachoval mohutný, až 10 m vysoký  a 10-15 m široký val se 16 m širokým příkopem. Hradba měla vnitřní konstrukci z pískovcových kamenů. Hradiště je rozděleno příčnou fortifikací ve směru sever-jih, jehož hradba se poměrně dobře dochovala.
Uvnitř hradiště, na sv. straně, se nachází menší vnitřní prostor, tzv. akropole, o rozloze 1,5-2 ha, vymezená zbytky valů s příkopem. Hradba akropole byla široká asi 2,5 m a na vnější straně byla opatřena kamennou zdí, 70 cm širokou. Hradba byla zpevněna roštovou konstrukcí. Vnitřní strana hradby byla snad zakončena dřevěnou stěnou. V tomto místě byla později postavena tvrz.

Datace a nálezy. Ostroměřské hradiště vzniklo v druhé polovině 9. století, tedy v raném středověku. Hradiště je slovanské, patrně patřící mezi jedno ze sídel kmene Charvátů. Osídlení pokračovalo až do 12. století. Na hradišti bylo objeveno množství sídlištních objektů, v podobě zahloubených a srubových obydlí.
V prostoru hradiště byly objeveny i nálezy kultury slezskoplatěnické z pozdní doby bronzové. Je tedy možné, že ještě před příchodem Slovanů vzniklo na tomto místě hradiště, které bylo vybudováno slezskoplatěnickým lidem – pro tuto možnost však neexistují důkazy.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri 2003

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993