Sedlec u Mšena, hradiště Hradsko

Hradiště Hradsko z mladší a pozdní doby bronzové a hlavně z doby slovanské je zajímavé nejen svou polohou, ale také tím, že by mohlo být považováno za hrad Canburg, který je zmiňovaný ve franckých písemných pramenech z počátku 9. století v souvislosti s tažením Karla Velikého do Čech v roce 805. Hradiště bylo prý Karlem Velikým neúspěšně obléháno.

Lokalita. Hradiště se nalézá v místě dnešní obce Hradsko a na jejích okolních pozemcích na náhorní plošině pískovcového bloku nad říčkou Pšovka (Kokořínský potok). Hradiště je na všech stranách chráněno příkrými, až 100 m vysokými skalními srázy. Přístupné je pouze na východní straně díky 70 m široké šíji, která byla přepažena mohutnými valy.

Opevnění. Hradiště bylo poprvé opevněno v mladší a pozdní době bronzové lidem knovízské kultury. V tomto období byla využita pouze střední část hradiště a opevnění bylo zjištěno v podobě mohutné palisády, zabudované v základovém žlabu. V tomto období nebyl chráněn opevněním šíjový přístup. Po druhé bylo hradiště opevněno v 9. století v raném středověku. Slovanské opevnění chránilo přístupovou šíji ve dvou liniích, které však nebyly vybudovány současně. Nejprve vyrostlo v 9. století vnější obloukovité opevnění s příkopem. Tato hradba se nacházela v místě dnešní návse, dnes již není patrná. Opevnění bylo tvořeno dřevohlinitou hradbou s roštovou konstrukcí a s čelní kamennou zdí zpevněnou dřevěnými kůly. Hradba byla nejprve 7 m široká a postupně byla rozšířena až na 14 m. Druhá, vnitřní linie s čelní kamennou zdí a dřevohlinitým valem, opevnění vznikla až v 11. století a dosahovala šířky až 14 m.

Vnitřní zástavba. Na nejvyšším místě hradiště byl objeven dvorec s obytnými stavbami a jámami z 9. a z první poloviny 10. stolet, který byl oddělen od svého okolí palisádou. V 11. století bylo hradiště velmi hustě osídleno a v této době patřil k hradišti patrně i kostelík, který stál na místě dnešního kostela sv. Jiří. V blízkosti kostelíka bylo zjištěno také slovanské pohřebiště.

Datace a nálezy. Plocha hradiště byla osídlena již v mladším paleolitu kulturou aurignacien (-30000 až -24000 př. Kr.). Z této doby pochází skoro 2000 nálezů, které sestávají hlavně z pazourkových a čedičových artefaktů. Dále byly na ploše hradiště zjištěny ojedinělé nálezy v podobě zlomků keramiky a kamenných nástrojů z období neolitické kultury s lineární keramikou (-5400 až -4900) a eneolitické kultury s keramikou vypíchanou (-4900 až -4300). V severní části plošiny bylo objeveno sídliště unětické kultury s prvky kultury veteřovské (-1650 až -1500). Další kulturou, která osídlila plošinu byla kultura knovízská (-1300 až -1000) z mladší doby bronzové a kultura štítarská (-1000 až -750) z pozdní doby bronzové. Hradiště bylo osídleno i v pozdním halštatu a v době laténské, ze které pochází nález misky, vytáčené na kruhu a zlomek skleněného náramku z 3.-1. století př. Kr. Nejvýznamnější osídlení hradiště však spadá až do raného středověku, kdy na tuto lokalitu přišli na počátku 9. století Slované.

Datace

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:

Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 95-97

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:

Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 311

Waldhauser, J.:

Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 441